24. března 2022 06:15

Jak zabíjí tuberkulóza: Zákeřná nemoc pošle na plíce toxický imunitní systém

V Česku není onemocnění tuberkulózou nijak běžné, může se nás ale brzy týkat daleko víc i kvůli vlně uprchlíků z Ukrajiny.

Když německý lékař Robert Koch 24. března 1882 oznámil, že objevil bacil tuberkulózy, byl to pro lidstvo první velký krok v boji s touto zákeřnou a tehdy ještě v drtivé většině případů smrtící infekční chorobou. Prokázal totiž, že takzvané souchotiny nejsou podobné rakovině, ani nevznikají ze špatné výživy, jak se tehdejší lékaři domnívali, ale jde o kapénkovou infekci. Díky tomu byl schopný stanovit i první epidemiologická opatření, která do té doby takřka nekontrolovatelnému šíření TBC dokázala alespoň částečně zamezit.

Bohužel, ani o 140 let později, a přestože existuje očkování zamezující rozvoji těžké formy onemocnění, se tuberkulózu nepodařilo úplně vymýtit, i proto, že její bacil se v těle dokáže skrývat i několik let, než se naplno projeví. Ve světě na ni ročně umírá 1,3 milionů lidí, hlavně v rozvojových zemích; hned po AIDS je to nejsmrtelnější infekční choroba. Výskyt TBC navíc v poslední době roste i tam, kde už si na ni téměř odvykli, včetně České republiky.

Nemocní nejsou extrémně nakažliví

Takzvaný Kochův bacil se celkem pomalu množí, proti našemu imunitnímu systému je ale mimořádně odolný. K nakažení potřebujete strávit s nemocným minimálně několik hodin. Bacil většinou v plicích napadne maličký kousek tkáně a jednu lymfatickou uzlinu. V tuhle chvíli nad ním ještě naše tělo může bez větších problémů vyhrát. Pokud je ale člověk hodně oslabený, můžou se bakterie rychle rozšířit po celém těle, což vede k rychlé smrti. Anebo v případě, že je imunitní systém v pořádku, ale odolná infekce se přece jen rozšíří, rozvine se nemoc do podoby, kterou známe z historických románů.

Nemocný nejdřív začne být unavený a chřadne, v noci se potí, nemá chuť k jídlu, mívá i dlouhodobě zvýšenou teplotu. Pak se objeví i obávaný kašel, který později může být i provázený vychrchláváním krve, která je nakažlivá nejvíc. Paradoxní je, že v tomhle stadiu nemoci neničí plíce ani tak bacil, jako náš vlastní imunitní systém, který ve snaze patogeny zničit začne vylučovat ochranné látky. Ty jsou ale pro buňky našich plic toxické. A samozřejmě, v případě, že se náš imunitní systém tímto bojem vyčerpá, infekci už v rozšíření do celého těla nic nebrání.

Kromě plic může tuberkulózní bacil napadnout i další orgány jako střeva, mozek, lymfatické uzliny, kosti… tyhle případy jsou ale vzácnější.

Nejpřísnější opatření v EU

V České republice jsme ohledně TBC extrémně přísní, přestože už proti nemoci očkujeme jen riziková miminka. Zatímco v ostatních zemích EU pacienty s TBC sledují podobně jako jiné infekční pacienty v domácím prostředí, u nás platí, že pokud lékař vůbec vysloví podezření na tuberkulózu, pacient už nesmí odejít a je pro něj povolána takzvaná infekční sanita. Následující týdny, nebo spíš měsíce, stráví v izolaci v nemocnici, kterou má ze zákona zakázáno opustit. Jedná se o traumatizující zkušenost, která je také velmi drahá a podle většiny lékařů i zbytečná; pokud ovšem nařízení ignorují, mohou jít za šíření tuberkulózy i do vězení.

Na konci roku 2019 proto podali na Ministerstvo zdravotnictví návrh na změnu. Bohužel brzy na to přišla pandemie covid-19 a na ministerstvu měli od té doby jiné starosti. Teď, s přílivem uprchlíků z válkou postižené Ukrajiny, kde je výskyt TBC na evropské standardy poměrně vysoký, bude ale možná nasnadě tohle téma znovu otevřít.

Dlouhodobý dohled lékařů v izolaci má jediný přínos. I v případě bezdomovců nebo jinak problematických pacientů se dohlédne na to, aby dobrali speciální chemoterapeutika a antibiotika, kterými se nemoc velmi dlouho léčí. A v případě, že by se nezaléčila úplně, mohly by bakterie získat vůči užitečným antibiotikům rezistenci.

Zdroj: Vitalion.cz

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom