Zemské jádro se zastavilo. Co se bude dít dál?

Zemské jádro, které rotuje oddělené od zemského pláště, v poslední době svůj pohyb zpomalovalo, až se úplně zastavilo. Vědci předpokládají, že se znovu roztočí, ovšem opačným směrem. K této dramatické změně údajně dochází každých zhruba 70 let.

Zastavení jádra

Představa, že se uvnitř Země nachází jádro tvořené železem a niklem a obklopené žhavými taveninami, není zase tak moc stará – o tom, že toto jádro rotuje nezávisle na zemském plášti ani nemluvě. Rotaci jádra prokázal teprve v roce 1996 čínský geofyzik Sia-tung Sung. Všiml si totiž, že seismické vlny vyvolané zemětřeseními při průchodu jádrem vykazovaly v předchozích 30 letech malou, ale systematickou změnu. Ta se dala nejlépe vysvětlit tím, že jádro rotuje.

Závěry nové studie publikované v lednu 2023 v časopise Nature Geoscience, na níž se kromě Sia-tung Sunga podílel i jeho kolega I Jang z Pekingské univerzity, jdou ale mnohem dál. Pohyb zemského jádra se totiž podle obou geofyziků už v roce 2009 snížil natolik, že ho dnes můžeme označit za „pozastavené“. Má jít o součást postupné změny směru rotace jádra, k níž dochází přibližně jednou za 70 let. Naposledy se zemské jádro dostalo do „bodu obratu“ začátkem 70. let.

Proč se vlastně jádro periodicky zastavuje a mění směr rotace přesně nevíme. Odborníci se ale domnívají, že za tím stojí gravitační síly a elektromagnetická nerovnováha. Podle autorů studie existuje mezi rotací jádra a zemského pláště souvztažnost, která se projevuje změnami v délce dne a existencí magnetického pole.

Co se děje uvnitř Země?

Pátrání po vnitřní struktuře Země není vůbec snadnou záležitostí. Představy o tom, že je naše planeta dutá, už sice vzaly za své, zjistit něco víc o struktuře jednotlivých vrstev třeba pomocí vrtů je ale zatím obtížné. Nejhlubší vrt na poloostrově Kola dosáhl v roce 1989 do hloubky 12 km a 262 metrů, což při vzdálenosti 6371 km do středu Země vypadá, jako bychom do naší planety zapíchli špendlík.

Vědci se dnes shodují, že vnitřní jádro o poloměru kolem 1220 km tvořené železem a niklem má díky obrovským tlakům odhadovaným na 1,4 milionu atmosfér vysokou hustotu a teplotu kolem 5100 °C. Pevné vnitřní jádro pak obklopuje polotekuté vnější jádro s vnějším poloměrem kolem 3470 km. Pevné jádro se každoročně otočí o 1 až 3 stupně více než polotekutý obal i zbytek Země. Jádro přitom není kulaté ani dokonale vycentrované, svým tvarem připomíná elipsoid.

ZDROJ: Popular Mechanics