Může Země opustit sluneční soustavu? Bláznivý dotaz dostal konečně odpověď

V románu Země na scestí, pod kterým je podepsán čínský spisovatel Liou Cch'-sin, usilují lidé o to, aby naše planeta opustila Sluneční soustavu, vyhnula se srážce s Jupiterem a našla si novou hvězdu, kolem které by mohla dál spokojeně obíhat. Jde samozřejmě o smyšlenou představu, sloužící jako námět knihy, bylo by ale něco takového skutečně možné? Mohla by být Země vytržena ze své stabilní oběžné dráhy kolem Slunce a vyplout na cestu vesmírem? Co by se muselo stát? A jak by to na naší planetě mimo dosah naší domácí hvězdy vypadalo? Na otázky odpovídali respektovaní vědci a tvrdí, že by to možné bylo.

Vesmírný inženýr a lektor na univerzitě ve skotském Glasgow Matteo Cerrioti vidí planetární opuštění našeho hvězdného systému jako nepravděpodobné. Tím však neříká nemožné, což následně rozvádí s popisem toho, co by se muselo stát, aby Země přestala obíhat kolem Slunce. „Země by se mohla vzdálit ze své oběžné dráhy působením masivního mezihvězdného objektu, který by se dostal do sluneční soustavy a proletěl v blízkosti Země,“ řekl. Tím by si Země a popisovaný objekt vyměnily část energie a hybnost spolu s dráhou naší planety by se změnila. „Pokud by byl objekt rychlý, měl správnou hmotnost a pohyboval se dostatečně blízko, mohl by Zemi vymrštit na únikovou dráhu směřující mimo sluneční soustavu," doplnil svou teorii Cerrioti.

Do vesmíru nás může vytáhnout jiná hvězda

Timothy Davis, docent fyziky a astronomie na Cardiffské univerzitě ve Velké Británii, souhlasil s tím, že Země by teoreticky mohla být vytlačena ze sluneční soustavy, a má vlastní hypotézu, jak by k tomu mohlo dojít. „Planety jsou v současné podobě na stabilních oběžných drahách kolem Slunce. Pokud by se však ke Slunci přiblížila jiná hvězda, pak by gravitační působení těchto těles mohlo tyto dráhy narušit a potenciálně způsobit vymrštění Země do vesmíru," uvedl Davis. Obratem ale doplnil, že ačkoliv je takový scénář možný, je velmi nejisté, zda by k němu mělo – přinejmenším v dohledné budoucnosti – vůbec dojit.

Taková setkání hvězd jsou totiž velmi vzácná, a i když přibližně v horizontu milionu let připluje k naší soustavě hvězda Gliese 710, ani její průlet planety neovlivní. Mohlo by však lidstvo vlastním přičiněním něco takového dokázat? Odpověď je opět kladná, ovšem ještě více nepravděpodobná. Energie nutná k tomu, aby Země opustila svou oběžnou dráhu, by odpovídala triliardě megatun TNT, což je jen pro představu jednička a 21 nul. Pokud by však lidstvo bylo něčeho takového schopné, odkázalo by tím život na Zemi k záhubě.

„Je nepravděpodobné, že by atmosféra zůstala zachována,“ řekl Cerrioti. Globální klima Země je velmi křehké díky jemné rovnováze záření přicházejícího ze Slunce a energie rozptýlené do hlubokého vesmíru. Pokud by se tento stav změnil, teploty by se okamžitě dramaticky změnily a Země by jednoduše zamrzla. Teplota by se pohybovala kolem minus 230 stupňů Celsia a přežít by zřejmě díky teplotě zemského jádra dokázaly jen jednoduché organismy schopné fungovat ve velmi extrémních podmínkách. Trpký vtip je ale v tom, že než by se něco z popisovaných událostí stalo, Zemi pohltí rozpínající se Slunce nebo dojde ke střetu s galaxií Andromeda, která bude přibližně za 5 miliard let znamenat jistý konec naší planety.

A potom už nebude nic.

Zdroj: Live Science