Poblíž Země létají 4 triliony mimozemských objektů. Slavný vědec vysvětlil, proč je nevidíme

Pravděpodobně se shodneme na tom, že ačkoliv můžeme vesmír označit řadou přídavných jmen, jako jedno z nejčastějších volíme slovo „obrovský“. Vzdálenosti jen mezi planetami naší Sluneční soustavy jsou mnohdy nepředstavitelné, a to jde přitom jen o pomyslný dvoreček, který se rozprostírá kolem Země. Stačí se podívat na noční oblohu a při snaze „pochopit“ prostor, který nás dělí od jednotlivých hvězd, člověka může začít bolet hlava. S obrovským prostorem všude kolem nás a množstvím planet či hvězd však logicky stoupá pravděpodobnost, že nejsme ve vesmíru sami, a profesor z Harvardovy univerzity Avi Loeb to nevidí jinak.

Rušná dálnice kolem naší soustavy

V nové studii, která ještě neprošla žádnou odbornou recenzí, Loeb a jeho kolega Carson Ezell uvádí, že se v relativní blízkosti naší planety mohou pohybovat až 4 triliony vesmírných mimozemských lodí či umělých objektů, což není zrovna nízké číslo. Jen pro pořádek, jde o čtyřku a osmnáct nul k tomu, což lze pohledem Američanů, kteří používají krátkou škálu zápisu velkých čísel, označit rovněž za kvintilion.

Své výpočty ze studie pojmenované Odhadovaná hojnost mezihvězdných objektů technologického původu založili na čtyřech dosud pozorovaných objektech. Prvním je Oumuamua, kterou sám Loeb označuje za pozůstatek vesmírného korábu, dalšími pak meteory nazvané CNEOS 2014-01-08 a CNEOS 2017-03-09 a v neposlední řadě kometa Borisov. Na základě svých výpočtů Loeb a Ezell dospěli hned ke dvěma závěrům, které rozdělili podle toho, kde by se ony objekty mohly pohybovat a zda jsme je schopní ze Země zachytit.

Do dvou let ostrý snímek UFO

Co se týče objektů, které pravděpodobně prolétávají kolem Sluneční soustavy mimo zorné pole přístrojů, odhady vědců mluví o neuvěřitelných 40 kvintiliardách. Jen pro pořádek, jde o číslo s 27 nulami, které by vystačilo téměř na celý řádek. I druhý výše zmíněný počet objektů poblíž Země, které mohou letět směrem k obyvatelné zóně naší soustavy, však bere dech. Loeb i Ezell počítají s tím, že právě tyto objekty by pozemští astronomové mohli zachytit. Problém však má spočívat v tom, že takové objekty mohou být velmi malé a je údajně velmi pravděpodobné, že většina z nich nepřesáhne svým průměrem pouhé 3 metry. Jejich pozorování je tak prakticky nemožné a možné odhalení zůstává na úrovni statistické či pravděpodobnostní chyby.

Přesto se o pozorování Loeb usilovně snaží, na zmíněné univerzitě založil klub Galileo a soustředí se na vybudování celosvětové sítě teleskopů a kamer s cílem zachytit obraz UFO ve vysokém rozlišení. Loeb nedávno prohlásil, že takový obraz bychom mohli vidět do dvou let, čímž se má otevřít zcela nová éra pozorování vesmíru a odhalení bujícího života kolem nás.

Zdroj: Interesting Engineering