Vědci stanovili maximální věk, jehož se člověk může dožít. Proč ho nejde překročit?
Maximální věkovou hranici nelze překonat ani při dokonalé prevenci všech smrtelných nemocí.
Po něčem, co dokáže zajistit dlouhý, ne-li věčný život, mnozí lidé touží už od pradávna. Vědci ale nyní definitivně prokázali, že nesmrtelnosti, alespoň v našich vlastních tělech, dosáhnout nelze. I kdybyste totiž dokázali přestát mnohá desetiletí v plném zdraví bez rakoviny, onemocnění cév a srdce, cukrovky a dalších problémů, vašemu tělu nakonec dojde energie, díky které se dokáže zotavit, a to i z úplných banalit.
Zajímavou skutečnost odhalily krvinky a kroky
S výzkumem, podle něhož člověk nemůže žít déle než 150 let, začali odborníci z biotechnologické společnosti Gero v Singapuru, která se dlouhodobě zajímá o výzkum stárnutí a o možnosti, jak jej oddálit. Analýza vědcům trvala dlouhé roky a spolupracovali kvůli ní i s výzkumnými společnostmi v USA, Velké Británii a Rusku.
Třem různým výzkumným skupinám rozděleným podle věku (16–35 let, 35–60 let a 65+ let) se měřily hodnoty červených a bílých krvinek a počet kroků. Oba tyto zdánlivě náhodné faktory mají svůj účel; počty krvinek jsou konstantní u osob stejného věku a pohlaví a odchylky od těchto počtů často značí zdravotní problém. Počet kroků je naopak velmi individuální, u jednotlivých lidí se ale dají velmi dobře pozorovat výkyvy. Podle studie z roku 2019 navíc počet kroků, které denně potřebujeme udělat, abychom zůstali zdraví, klesá přímo úměrně s věkem.
Zhoršuje se schopnost regenerace
To, co vědci zjistili, bylo minimálně překvapivé; jak počet krvinek, tak počet kroků by mohl zůstat konstantní; problém dokonce ani není nějaký pozvolný úbytek krvinek i pohybu s věkem. To, co způsobuje, že se náš krevní obraz horší a méně toho ujdeme, jsou totiž drobnosti, kterým se nedokážeme v životě vyhnout – ať už jde o nachlazení nebo drobná zranění, ze kterých se naše těla postupem času hůře a hůře zotavují.
Jinými slovy se dá říct, že se mladý člověk z ošklivého nachlazení nebo menšího zranění plně zotaví. S postupem věku ale tato schopnost klesá. Zotavíte se na 95 procent, pak na 90, na 80… je to skoro jako počítačové hry naruby. Místo toho, aby počet životů, kterými v ní disponujete a můžete o ně přicházet a zase je doplňovat, postupně přibýval, ve skutečném životě spíš ubývá a ubývá, až nezbyde nic, a tudíž už není možnost se jakkoliv zregenerovat.
Věčný život jedině v syntetickém těle
Díky tomu, že se výzkumníkům povedlo tento úbytek fyziologické schopnosti regenerace detailně zmapovat, dokázali určit pevný limit lidského života – od 120 do 150 let. Podle výzkumníků je hranice 150 let opravdu nepřekročitelná.
Znamená to, že pokud budeme chtít tuto hranici někdy v budoucnu překonat, nemůžeme to nikdy dokázat ve vlastním těle a budeme muset využít například technologií, které nám pomohou poškozené tělesné části nahradit. To je ale ještě hudba daleké budoucnosti i vzhledem k tomu, že střední délka života je například v České republice zatím mnohem nižší – zhruba kolem 80 let.
Zdroj: Nature
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
