Jak zabíjí ukřižování? Odsouzený dlouho trpěl, kati si krutě zkracovali nudu na popravišti

Willem Dafoe ve filmu Poslední pokušení Krista Zdroj: Universal pictures

Když se řekne ukřižování, každému se vybaví Ježíš a jeho smrt. Víte ale, jak takový skon na kříži vůbec probíhá?

Ačkoli si ukřižování spojujeme hlavně se smrtí Ježíše Krista, coby trest smrti se praktikovalo dávno před ním.

Před smrtí ještě utrpení

Člověk odsouzený k ukřižování byl přibit hřeby v zápěstí a ve spodní části nohou. Často zmiňované přibití přes dlaně by nefungovalo, váha těla je totiž příliš velká a proděravěná ruka by jeho tíhu nevydržela. Opěrky u nohou a někdy v rozkroku zajišťovaly, že nevisel celou vahou a organismus byl méně, přesto v důsledku smrtelně, zatěžovaný. Cílem těchto praktik bylo člověka nejen usmrtit, ale způsobit mu pokud možno velké a delší utrpení.

Mořská houba namočená v octu pak měla utrpení prodloužit tím, že silný pach octa měl omdlelého vrátit zpět ke vnímání bolesti. Zároveň ale římští vojáci měli povoleno opustit popraviště až poté, co ukřižovaný zemřel, což se někdy snažili urychlit bodnými ranami do hrudníku (ideálně do srdce), zlomením velkých kostí nebo rozděláním ohně pod ukřižovaným, který musel vdechovat kouř, čímž došlo k dušení.

Byť ukřižovaných byly tisíce, Ježíš se stal nejznámějším Zdroj: iStock

Dušení i infarkt

Ostatně zadušení bylo obecně jednou z častých příčin smrti, neboť roztažené paže komplikují plícím dýchání. Ověřit si to můžete jednoduchým způsobem. Roztáhněte paže co nejvíce a zkuste se několikrát zhluboka nadechnout. Pak totéž udělejte s rukama v přirozené poloze. Sami ucítíte rozdíl. Navíc byl odsouzenec v extrémním stresu, kdy dýchání bylo povrchní a mělké.

Ve hře byl i tzv. hypovolemický šok, který je způsoben nedostatkem intravaskulární tekutiny, neboli krevní plazmy. Nízké množství krve následně způsobilo poškození celé řady vnitřních orgánů, které samotným přibitím na kříž zasaženy nebyly. Další příčinou smrti mohl být u ukřižovaných i srdeční infarkt.

Spíše než hřeby do dlaní se ukřižovávalo hřeby v zápěstí Zdroj: iStock

Římané měli původně trest smrti ukřižováním jen pro ty nejhorší odsouzence, mezi které patřili vrahové a zrádci. Teprve později se začala tato metoda uplatňovat i na další trestné činy včetně krádeží. Zatímco svobodný římský občan ukřižován být nesměl, otrok na kříži naopak skončil poměrně často. Důkazem budiž 6 000 otroků, kteří se v touze po svobodě přidali ke Spartakovu vojsku a byli v roce 71 př. n. l. poraženi.

Zdroj: The Clinical Anatomy of Crucifixion