Co je afázie? Záludná choroba má mnoho podob, léčba vyžaduje dlouhou dřinu

Dopady, které málo známá afázie na člověka má, se popisují jen velmi těžko. Pacienti se do jisté míry ocitají v podobné situaci jako člověk, který zcela náhle přijde (úplně či z větší části) o zrak, sluch nebo jednu z končetin. Postrádají totiž něco, co jsou zvyklí denně využívat a s čím při kontaktu počítají i jejich příbuzní a blízcí: slova.

Projevy nemoci

Afázie je jedním z nejkomplikovanějších a nejzávažnějších narušení komunikačních schopností, které v současnosti známe. V České republice postihne okolo 5 000 lidí ročně. Někdy je pouze dočasná a souvisí třeba s epileptickými záchvaty. Někdy přichází postupně a vyústí v demenci nebo Alzheimerovu chorobu. Většinou ji ale způsobuje trvalé poškození mozku, nejčastěji při cévní mozkové příhodě, po úrazu, následkem nádorového onemocnění nebo zánětu, a její zákeřnost spočívá v tom, že se může projevovat různě.

Někteří nemají problém ostatním porozumět, ale sami se nedokážou správně vyjádřit. Třeba nemohou najít vhodné slovo, případně zaměňují slova za jiná; někdy je jejich význam původnímu slovu nějak významově blízký, třeba talíř a hrnek, talíř a příbor anebo také talíř a večeře, ale pravidlem to není. Anebo mohou nemocní slova komolit, skládat je za sebe ve špatném pořadí a mít potíže sestavit smysluplnou větu. Řeč je pro ně velmi namáhavá.

Někteří lidé trpící afázií ale mohou dokonce úplně přestat rozumět významu slyšených slov, mohou mít potíže rozumět složitějším větám anebo nezvládnou zachytit konverzaci s více lidmi najednou. Naslouchání mluvené řeči je pro ně namáhavé a pochopitelně vznikají nedorozumění, protože se nikdy nedá s určitostí říct, jestli informace doputovala ve správné podobě anebo se v mozku nemocného změnil její význam. Postižený hovoří plynule, ale jejich řeč postrádá smysluplnost.

Zvláštním druhem afázie jsou také alexie, agrafie a akalkulie; tyto potíže se také projevují poruchou schopností tvořit a porozumět, týkají se ale písemného projevu, čtení nebo počítání.

Mentální schopnosti lidí trpících jakoukoli afázií přitom zůstávají naprosto beze změny. Svoji situaci, problémy i reakce okolí si tedy plně uvědomují, což znamená obrovský nápor na psychiku a není divu, že deprese nejsou u takto nemocných lidí vůbec výjimečné.

Náročná léčba

Dobrou zprávou je, že se v mnoha případech dá afázie řešit a zlepšit. V lehčích případech je možné i úplné vyléčení. Špatnou zprávou je, že je to strašlivá dřina. Pomáhají s tím logopedi a jejich služby by nemocný měl vyhledat ještě ve chvíli, kdy leží v nemocnici s afázií v akutní fázi, například ihned po mrtvici, protože první dva měsíce bývají pro obnovu řeči zásadní. Při rehabilitaci je také potřeba sehnat si logopedickou péči a cvičit sice krátce, ale často, minimálně několikrát týdně. Postupně se může naučit cvičení vést i člen rodiny, hlavní je s ním ale nepřestávat, i když se zdá, že nedochází k žádným pokrokům. Může se totiž stát, že se stav zlepší až po několika letech cvičení.

Jiné potíže, jiná terapie

Asi nejzajímavější a zároveň nejproblematičtější je fakt, že ani dva lidé na světě nemají identické potíže, a tak nemůže existovat ani žádný obecný návod, jak při rehabilitaci postupovat. Ani se nedá odhadnout, jak efektivní cvičení nakonec bude, i když to samozřejmě hodně záleží i na rozsahu poškození mozku. O nemoci se mimo jiné v poslední době začalo mluvit v souvislosti s ukončením kariéry oblíbeného amerického herce Bruce Willise.

Zdroj: Klub afasie