V zimní válce Sověti útočili s 500 000 vojáky. Finský odpor je naprosto zaskočil

Sověti si jako ochranný prostředek před německou mašinérií vynutili vojenskou a hospodářskou spolupráci s Estonskem, Lotyšskem a Litvou. Ani to ale nebylo dost. Na podzim téhož roku si tak Sověti začali brousit zuby na Finsko. Cílem bylo získat prostor pro strategické základny. Sověti po Finech požadovali, aby po dobu 30 let přesunuli hranici země desítky kilometrů dál od Leningradu. SSSR se líbil mimo jiné poloostrov Hanko, jenž byl ideální pro výstavbu námořní základny. Sověti Finům nabídli kompenzaci v podobě velké části Karélie. Finové však nabídku logicky odmítli. Reakce Sovětů byla rychlá a vojenská.

Čtěte také: Maďarské povstání skončilo tisícovkami mrtvých civilistů a popravami. Maršál Koněv udeřil jako hrom

Sovětská převaha a tuhá obrana

30. listopadu 1939 Sovětský svaz zahájil invazi, a to po údajném ostřelování ruských vojsk finskými vojáky. Východní okupanti měli číselně jasně navrch. Sovětská armáda čítala kolem 450 000 vojáků, kterou doprovázelo asi 2 000 tanků a 1 000 letadel. Finové měli k dispozici zhruba 160 000 mužů a několik desítek těžkých strojů. O výsledku války pochyboval jen málokdo a také Stalin očekával kampaň trvající maximálně několik týdnů. Finská armáda však prokázala obdivuhodné odhodlání bránit svoji zemi.

Finským obráncům velel polní maršál Carl Gustaf Emil Mannerheim (1867–1951), který armádu stavěl chytře a rozvážně. Především využíval přírodní krytí a těžce dostupný terén nelítostné a na kost promrzlé finské krajiny. Využity byly lyže a partyzánské taktiky čtyřčlenných skupin. Na útočící tank kupříkladu finští hrdinové připravili léčku a poté trpělivě vyčkávali. Jakmile tank zapadl, pokropila ho sprška Molotovových koktejlů mířená na palivové nádrže. Útočící vojáci zaznamenali těžké ztráty. Jejich tmavé uniformy představovaly snadné cíle pro finské kulomety a odstřelovače. Kupříkladu finský desátník Simo Häyhä postřílel přes 500 Sovětů. Ti navíc byli lehkovážní, když nepředpokládali takto tuhý odpor. Neměli tudíž zimní zásoby, ani důležité vybavení. A to se jim vymstilo.

Mírová smlouva a neprohra

K Mannerheimově linii se Sověti probojovali až v prosinci 1939. Toto opevnění, táhnoucí se Karelskou šíjí, vybudovali prozíraví Finové ve 20. a 30. letech pro případ napadení SSSR a sestávala z mnoha obranných struktur, zákopů a minových polí. A ukázaly se jako velmi efektivní. Ačkoliv však Finové bojovali jako lvi, nedokázali se útokům Sovětů a jejich bombardování ubránit. Mannerheimova linie tak byla prolomena a Finové museli na ústup.

V březnu 1940 nakonec byla podepsána Moskevská mírová smlouva, kvůli níž Finové ztratili zhruba 30 procent svého území, které Sověti chtěli využít pro své vojenské zájmy. Porážka nicméně nebyla porážkou v pravém slova smyslu. Ztráty na straně sovětské armády byly totiž ohromné. Statistiky hovoří o 17 500 zabitých Sovětech za pouhých 250 Finů. Stalinovy sny o dobytí Finska se tak rozplynuly, protože další těžké ztráty si jednoduše nemohl dovolit.

Zdroj: Encyclopedia Britannica / History Channel / Imperial War Museum