Mohl je všechny zabít, ale nedokázal to. Německý stíhač ušetřil létající pevnost a po 47 letech získal přítele
Za jasného zimního dne se 20. prosince 1943 těžce poškozená létající pevnost B-17 nekontrolovaně řítila k zemi nedaleko Brém. Obří stroj měl prostřílený trup, zničenou příď a ze čtyř motorů fungoval jediný. Oba piloti byli v bezvědomí, jeden člen posádky mrtvý a další tři vážně zranění. Když už se zdálo, že se bombardér stane integrální součástí krajiny, probral se ve výšce pouhých 300 metrů nad zemí velitel letadla poručík Charles Lester Brown, popadl řízení a v poslední chvíli let srovnal.
Bombardér B-17F „Ye Olde Pub“ (Starý hostinec) byl toho dne na své vůbec první misi s úkolem shodit pumy na loděnice v Brémách ležících na řece Vezeře 60 kilometrů od pobřeží Severního moře. Německá protiletadlová obrana ale byla v dobré kondici a na 546 bombardérů B-17 a B-24 Liberator americké 8. letecké armády kromě obávaných děl 8,8 cm Flak 18 čekaly i německé stíhačky včetně těžkých dvoumotorových Messerschmitt Bf 110 Zerstörer vybavených raketami a jednomotorových Messerschmitt Bf 109 a Focke-Wulf Fw 190.
Čtěte také: Nezničitelný AK-47 poskládá i malé dítě, geniální konstrukce dodnes udivuje
Smrtonosný náklad nakonec z výšky 8230 metrů shodilo jen 197 letadel. Třináct bombardérů se z mise nevrátilo a 122 jich bylo poškozeno. Zahynulo 68 členů posádek, 19 jich bylo zraněno a dalších 60 zajato. Američtí střelci v bránících se bombardérech zaznamenali šest sestřelených, dalších pět pravděpodobně sestřelených a šest poškozených německých stíhaček.
Ochromená létající pevnost
Nechybělo mnoho, aby statistiku ztracených strojů rozšířila i létající pevnost poručíka Browna. Nejprve se na ni zaměřil obávaný flak, jehož palba zničila příď letadla a poškodila motory č. 2 na levém a č. 4 na pravém křídle. Vzápětí se na Brownův letoun sesypali stíhači a způsobili mu další vážné škody. Trup byl prostřílený, zmizela polovina směrovky i celá levá ocasní výškovka, na pravém křídle přestal pracovat motor č. 3.
Desetičlenná posádka na tom nebyla dobře. Poručík Brown byl zraněn na pravém rameni, zraněni byli i radista Richard Anthony Pechout, střelec ze spodní kulové věže Samuel Wickham Blackford a střelec Alex Yelesanko, který obsluhoval pravé boční střeliště. Zadní střelec Hugh Sylvester Eckenrode byl mrtvý. Brown se ještě pokusil uniknout stíhačům prudkým obratem, při manévru ale oba piloti ztratili vědomí a letoun se řítil k zemi.
Těžko uvěřitelný příběh
Když se teprve 21letý Brown jako zázrakem o chvíli později probral a srovnal let, neměl zdaleka vyhráno. Zbýval mu jediný plně funkční motor, z 11 kulometů se daly použít jen tři, střely a střepiny rozpáraly trup a vážně poškodily vnitřní systémy letadla včetně vysílačky. Posádka zvažovala seskok padákem, někteří ze zraněných by to ale nemuseli přežít, a tak se rozhodli zůstat a letět dál.
V tu chvíli poškozený americký bombardér ze země zpozoroval 27letý nadporučík Franz Stigler ze stíhací eskadry JG 27 „Afrika“. Toho dne sestřelil už dva americké stroje a jeho Messerschmitt Bf 109G-6 na oplátku schytal zásah do chladiče. I přes značné riziko Stigler neváhal a jakmile mechanici doplnili do stíhačky palivo a munici, znovu odstartoval.
Když se ale přiblížil k B-17 a viděl, v jakém stavu je stroj i jeho posádka, nedokázal stisknout spoušť. „Jestli tě někdy uvidím nebo se dozvím, že střílíš na muže na padáku, sám tě zastřelím,“ promítl si v duchu slova svého velitele ze severoafrického válčiště. „Pro mě to bylo, jako by byli na padáku. Viděl jsem je a nemohl jsem je sestřelit,“ vzpomínal později Stigler, který měl v té době na kontě už 21 sestřelů. To, co následovalo, patří mezi nejpozoruhodnější příběhy vzdušných střetnutí druhé světové války. Dramatickou animaci si můžete vychutnat tady:
Šťastnou cestu
Stigler se marně snažil přimět Browna, aby přistál na německém letišti, nebo zamířil do 1,5 hodiny letu vzdáleného neutrálního Švédska. Ten jeho posunkům nerozuměl a pokračoval v letu do Anglie. Pilot messerschmittu se tak aspoň přilepil na pravé křídlo létající pevnosti, aby ji ochránil před palbou děl ze země. Když byli nad mořem, nařídil Brown, který si stále nebyl jistý Stiglerovými úmysly, aby na něj střelec namířil dvojici kulometů v horní kopuli.
Stigler gesto pochopil, a protože bylo zřejmé, že poškozený bombardér je definitivně mimo dosah německé obrany, zasalutoval Brownovi i jeho posádce a zamířil zpět. Brown zvládl přeletět 400 kilometrů přes Severní moře a dosedl na letišti RAF Seething v Norfolku, kde podal o podivném setkání hlášení.
20 December 1943,
— WWII Pictures (@WWIIpix) July 11, 2019
German pilot Franz Stigler had the opportunity to shoot down a severely damaged US B-17 bomber flown by 2nd Lt Charles Brown, instead, he escorted them back to England.
After the war, both pilots became close friends and remained so until their deaths. #WW2 pic.twitter.com/kn6r9YYxiv
Mohlo by vás také zajímat: Na vyzvednutí ze země čekaly 45 let. Trosky letounu Liberator B-24 najdete v Nepomuku
Zatímco Charles Brown dokončil bojový turnus, jeho létající pevnost „Ye Olde Pub“ už se do akce nevrátila. Byla odeslána do USA a v srpnu 1945 sešrotována. Franze Stiglera zastihl konec války u stíhací eskadry JG 44, jejíž piloti od března 1945 bránili vzdušný prostor hroutícího se Německa na prvních proudových stíhačkách Messerschmitt Me 262 „Schwalbe“.
To jsem byl já
Brown až do roku 1965 sloužil v americkém letectvu a později pracoval jako úředník ministerstva zahraničí. V roce 1986 už byl ve výslužbě, když se rozhodl o pilotovi tajemného messerschmittu z 20. prosince 1943 zjistit něco víc. Po čtyřletém pátrání v amerických a západoněmeckých archivech se konečně dostavil úspěch, když na dopis zaslaný do zpravodaje sdružení bojových pilotů přišla odpověď, v níž stálo: „To jsem byl já.“
Už krátký telefonát potvrdil, že je to pravda. Muž na druhém konci aparátu podrobně popsal Brownovo letadlo i detaily tehdejšího podivného setkání. Stigler válku přežil a v roce 1953 odjel do Kanady, kde se z něj stal úspěšný podnikatel. Těžko si představit jejich pocity, když si v roce 1990 po desítkách let znovu pohlédli do tváře. Z Browna a Stiglera se stali blízcí přátelé, jimiž zůstali až do roku 2008, kdy s odstupem pouhých několika měsíců oba zemřeli.
Zdroj: This Day in Aviation, New York Post
Video, které jste mohli minout: Tajemství gigantického bombardéru odhaleno. Létající pevnosti pomáhaly počítače
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
