Bombardování Škodovky bylo totálním fiaskem. Masakru stovky civilistů nacisté obratem využili

V době, kdy nacisté československé území okupovali, existovalo jen málo důležitějších strategických cílů než plzeňské Škodovy závody. Vyráběly se tam vojenské náklaďáky, protitanková děla, dělostřelecké tahače, kanóny, houfnice, minomety, granáty, ba i tanky LT vz. 35 a LT vz. 38. Pro německé fašisty to – spolu s brněnskou Zbrojovkou – byly nejdůležitější závody protektorátu a jejich ochromení by Němce setsakra bolelo. Není proto divu, že o rozbombardování Škodovky usilovala i československá exilová vláda.

Letky Britského královského letectva se závod pokoušely zničit od roku 1940 hned několikrát, nepřálo jim ale počasí. V noci z 16. na 17. dubna 1943 byla ovšem situace jiná a všichni doufali, že „Operace Frothblower“ bude mít šťastnější závěr. Místo toho ale stála život dvě stovky lidí, Spojenci přišli na československém území o první letadlo a vojáky a nacisté získali ostré náboje pro válečnou propagandu.

Osudný omyl

Noc byla tehdy nebývale jasná a nad Plzeň zamířilo přes 300 čtyřmotorových bombardérů typu Lancaster a Halifax. Jejich zkušené posádky měly cíl v začátcích útoku vytyčit značkovacími a osvětlovacími pumami a pak zničit – v té době osvědčená taktika. Němci byli ale připravení a jejich protiletecká obrana masivní. K Plzni se povedlo doletět jen zhruba 250 letounům a nacisté si připsali i významný zářez na pažbě: vůbec poprvé nad územím Československa sestřelili Spojence a zabili jejich vojáky.

Přečtěte si také: Nejsmrtelnější bombardování všech dob zabilo 130 000 civilistů. Piloti cítili spálené lidské maso

A tohle sestřelené letadlo mohlo být podle historiků i důvodem, proč k osudné záměně plzeňského závodu s nedalekou léčebnou došlo. Šlo totiž právě o jeden z naváděcích letounů. Zásah ho těsně před Plzní poškodil a zoufalí piloti hledali, kde nouzově přistát. Stroj proto stočili nad Dobřany… a právě rozlehlý areál tamního ústavu pro choromyslné si ostatní značkaři spletli s plzeňskými závody a označili je jako cíl bombardování.

Propaganda měla pré

Během minut na město dopadlo 600 tun bomb. Nejhůř nepřekvapivě dopadli právě pacienti ústavu, kterých v troskách zahynula stovka. O život přišlo i 65 německých vojáků a 35 civilistů. Psychiatričtí pacienti, kteří přežili, se neměli kam vrátit – z léčebny zbyly trosky. A podobně na tom byla i víc než tisícovka civilistů. Z víc než 750 domků v oblasti zůstalo nepoškozených jen 200.

Omylu spojeneckého letectva okamžitě využila nacistická propaganda. Ačkoli den po útoku média dopady tragédie spíš bagatelizovala, během pár dní začaly stránky okupanty ovládaných českých novin plnit průpovídky o tom, jak exilová vláda „křepčí nyní v Londýně radostí nad vražděním civilního českého obyvatelstva britskými teroristy“ (Večerní České slovo, 24. 4. 1943) či že se „‚angličtí hrdinové‘ zalekli protiletecké ochrany průmyslového města, a proto náklad letadel svrhli tam, odkud jim nebezpečí nehrozilo. Na klidná venkovská městečka a vesnice,“ (antisemitistický Polední list, 22. 4. 1943). Mnohá propagandistická média spojitost se Škodovkou pro jistotu vynechala úplně a o útoku tvrdila, že byl na civilní obyvatelstvo přímo cílený. Němci nakonec o útoku natočili i „dokumentární“ film.

Zničena až těsně před koncem války

Škodovka náletům odolávala téměř do konce války. Snahy o její zničení stály život mnoha civilistů, zkomplikovat tamní výrobu zbraní se ale poprvé povedlo až v roce 1944 a úplně závod ochromit dokázaly spojenecké bombardéry teprve v dubnu 1945; dva roky a devět dní po bombardování Dobřan.

Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů