5. května 2022 15:10 Miroslav Honsů

Bombardování Drážďan spálilo desetitisíce lidí na uhel. Záběry kamer odhalují dílo zkázy

Do porážky nacistického Německa zbývaly už jen týdny, když spojenecké bombardovací velení upřelo svou pozornost na saské Drážďany. V noci ze 13. na 14. února k městu přeplněném válečnými zajatci a uprchlíky z Východního Pruska dorazily první britské bombardéry jejichž úkolem bylo zápalnými pumami „označkovat“ střed města.

V následujících 48 hodinách se nad Drážďanami vystřídalo 769 britských a 527 amerických bombardérů krytých téměř osmi stovkami stíhaček P-41 Mustang. Obrana města byla krajně neúčinná – Němci Drážďany nepovažovali za vojenský cíl a protiletadlové baterie rozmístěné v jejich okolí postupně přesunuli na východní frontu. Zdecimovanou Luftwaffe zastupovalo pouhých 22 nočních stíhačů Messerschmitt Bf 110.

Bombardéry svrhly 3 900 tun bomb a zničily 34 km2 zástavby. Velké množství zápalných pum svržených současně nebo krátce po sobě vyvolalo ohnivou bouři, která doslova roztavila střed města a zabila vše živé. Mnohé oběti se jednoduše vypařily, jiné nešlo identifikovat. Sežehnutá těla se později ve velkých hromadách vršila na náměstích.

Počet obětí zůstává neznámý

Německá zpráva uveřejněná tři týdny po náletu uváděla, že bylo nalezeno 18 375 obětí a celkový počet zraněných se odhadoval na 25 000. Nacistická propaganda ale začala okamžitě šířit do světa mnohem vyšší čísla, takže švédský deník Svenska Dagbladet například psal 25. února 1945 o 200 000 zraněných. Podle dokumentu 100 dní do kapitulace vysílaném na Prima ZOOM 5. května ve 20:00 se o celkovém počtu obětí dodnes vedou spory, nejvyšší čísla uvádějí dokonce až 250 000 mrtvých.

Bombardování přežilo i několik pozdějších celebrit, například herec Mario Girotti známý spíše jako Terence Hill, kterému bylo v době náletu šest let a v Drážďanech bydlel se svou babičkou. Mezi tisíci válečnými zajatci, shromážděnými ve městě, byl i pozdější americký spisovatel Kurt Vonnegut, který jako desátník 106. divize padl do zajetí na konci roku 1944 během ofenzivy v Ardenách. O svém děsivém zážitku napsal a v roce 1968 vydal knihu Jatka č. 5.

Praha nejsou Drážďany

Bombardování Drážďan mělo důsledky i pro Prahu a další česká města. Na popeleční středu 14. února 1945 část amerických létajících pevností B-17 ztratila v důsledku navigačních chyb orientaci a omylem místo Drážďan bombardovala Prahu. Nálet po sobě zanechal 701 obětí, přes tisíc zraněných a nejméně dva a půl tisíce zničených nebo poškozených domů.

ZDROJ: The Atlantic

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom