Němci zavraždili až 1 600 civilistů už před vypuknutím války. Načasování útoku bylo podlé

V letech, které předcházely vypuknutí největšího válečného konfliktu moderních dějin, probíhala na území Španělska občanská válka. Nacionalisté vedení budoucím diktátorem Franciscem Francem bojovali za podpory Itálie, Německa a Portugalska proti stoupencům druhé španělské republiky, kteří se mohli pro změnu spolehnout v rámci podpory na Sovětský svaz, Mexiko a Francii.

Boje probíhaly od poloviny července 1936 až do 1. dubna 1939, kdy byl zlomen poslední odpor a Franco byl prohlášen za vůdce Španělska. Předcházely tomu však nejrůznější operace, mezi které spadá i nechvalně proslulé bombardování baskického města Guernika.

Today is the 85th anniversary of the bombing of Guernica pic.twitter.com/qmyEBscI2w

— Shane Kiely (@shanekse85) April 25, 2022

31 tun shozených pum

Město bylo na konci dubna 1937 zasaženo nejméně 31 tunami pum, které na Guerniku shodily letouny Luftwaffe a italské Aviazione Legionaria. Pokud byste se ptali, jaké strategické cíle se ve městě ležícím nedaleko Bilbaa nacházely, odpověď je – žádné. Nepočítáme-li trojici mostů přes nepříliš významnou řeku Mundakako Itsasadarra, táhnoucí se do vnitrozemí z Biskajského zálivu.

Jinými slovy, šlo o útok namířený výlučně na civilní obyvatelstvo, navíc s charakterem kobercového náletu, při kterém jsou systematicky ničeny dlouhé a široké pásy budov. Počet letounů účastnících se akce přitom nebyl velký – čítal asi 40 strojů, z nichž 22 tvořily německé bombardéry, 3 italské a zbytek doprovodné stíhací letouny.

Stovky zesnulých

Nálet na Guerniku se pak mylně považuje za první masivní letecký útok na civilisty v Evropě, je však nutné připomenout, že před ním už v rámci občanské války probíhaly nálety například na Madrid, kde s ohledem na celkovou velikost města a množství zasažených míst vznikaly vážné ztráty. Guernika zapsala do černé kroniky více než 1 600 obyvatel, údaje se však různí podle toho, kdo je interpretoval.

Pablo Picasso's Guernica depicting the horrors of the Nazi-bombing of a Basque town, is horrifyingly just as relevant today. #Ukraine #Bucha pic.twitter.com/IALE3BzxYj

— Hahndorf Hill Winery (@HahndorfHill) April 25, 2022

Nejvyšší číslo uvedla baskická vláda, ruské archivy uvádí asi 800 mrtvých, ale ty pravděpodobně nezahrnují další oběti, které přišly o život na následky zranění v nemocnících. Nejstřídmější pohled mají na nálet britské zdroje, které hovoří o 400 obětech náletu, bez ohledu na to je ale pro kontext nutné uvést, že Guernika měla v roce 1937 asi jen 5 000 obyvatel, takže i pouhé stovky obětí znamenaly procentuálně značnou část populace.

V osudný den se navíc ve městě konaly trhy a s přihlédnutím k tomu, že Guernika byla tehdejším hlavním městem Baskicka, se tam nacházelo okolo 10 000 lidí. Je tudíž velmi pravděpodobné, že Franco se svými spojenci naplánovali útok schválně na pondělí, protože byli s tržními zvyklostmi velmi dobře obeznámeni a chtěli způsobit co největší škodu právě na civilním obyvatelstvu.

Dodnes občanskou válku a osudný 26. dubna 1937 připomíná Muzeum míru, které je mementem utrpení a obrovských škod napáchaných během několika pouhých minut. Je také místem, kde si můžete prohlédnout repliku slavného Picassova obrazu, pojmenovaném po vybombardovaném městě. Důkazem nezlomnosti ducha tamějších lidí je nicméně fakt, že dnes je Guernika opět plná života, byť na svůj hrůzný osud nezapomíná.

ZDROJ: Antony Beevor: Španělská občanská válka 1936–1939