Žralok malohlavý je nejdéle žijícím obratlovcem světa

Záhadný žralok severu může žít i 500 let. Z jeho masa se chystá páchnoucí lahůdka

Síla živlů 1 - žralok grónský

Jako pomalé obří stíny se vodami Severního ledového oceánu a severního Atlantiku pohybují mnohametroví žraloci malohlaví, kteří se živí mršinami i spícími tuleni a žijí stovky let.

Dosud jsme nepoznali obratlovce, který by žil déle než žralok malohlavý. Nejstarší popsaný exemplář tohoto dlouhověkého obyvatele chladných vod severu má za sebou nejméně 392 let (± 120 let) života. Jde o samici s délkou těla 502 centimetrů odchycenou v roce 2016, která by v případě horní hranice odhadovaného věku 512 let pamatovala dobu, kdy Hernán Cortéz dobyl říši Aztéků (1519–21) a u Moháče se schylovalo k bitvě, která měla změnit osud českých zemí i celé Evropy (1526).

happy late shark week! first shark on the thread will be the greenland shark. these critters are usually found in the arctic ocean, but one was found off the coast of belize a few days ago. they’re some of the oldest sharks with a life span of 250-500 years. their meat is toxic https://t.co/WPqgGIuuWZ pic.twitter.com/fZgoAmAJVN
— olive (@bcolibe) August 3, 2022

Jak ukazuje dokumentární série Síla živlů, která začíná v sobotu večer na Prima ZOOM, dlouhověkost žraloka malohlavého – někdy nazývaného žralok grónský (Somniosus microcephalus) – vědci vysvětlují jeho pomalým metabolismem. Žralok žije v severních mořích, kde při nízkých teplotách −1 až +12 °C pomalu a líně (zjištěná maximální rychlost je 2,7 km/h) pátrá po potravě tvořené hlavně mršinami mořských živočichů. Nepohrdne však ani rybami, medúzami nebo chobotnicemi a napadá i ve vodě spící tuleně. Podle všeho také loví ptáky odpočívající na mořské hladině.

Tento potravní oportunista ročně přirůstá o 0,5 až 1 cm, a i když běžně dosahuje velikosti 2,5–4,3 metru, odhaduje se, že některé exempláře mohou mít i okolo 8 metrů, což ho řadí mezi největší druhy žraloků vůbec. Vážit přitom může víc než 1 000 kg. Dlouhověkosti žraločího giganta odpovídá i fakt, že se pohlavní zralosti dožívá až ve více než 150 letech.

Oslepující parazit a jedovaté maso

Oči žraloka malohlavého napadá parazitický klanonožec Omnatokoita elongata, který mu vyžírá rohovku a může ho postupně takřka oslepit. Na druhou stranu fosforeskující tělo parazita vlající žralokovi z očí může k čelistem mořského obra nalákat potenciální potravu.

Kromě vorvaňů a možná i kosatek nemá žralok malohlavý mnoho přirozených nepřátel a jeho největším nepřítelem zůstává člověk. Inuité v minulosti běžně lovili žraloky malohlavé kvůli játrům bohatým na oleje a ještě na počátku 20. století bylo jen u pobřeží Grónska chyceno každý rok kolem 32 000 jedinců.

Islandská specialita ze žraloka malohlavého Zdroj: Getty Images

Maso žraloka je přitom považováno kvůli obsahu oxidů trimethylaminu a močoviny za toxické, kdy při konzumaci za syrova nebo po nedostatečné úpravě vyvolává stavy podobné silné opilosti. Severské národy se ale naučily maso žraloka malohlavého několikrát převařit, fermentovat a nakonec sušit, což z něj po několika měsících dělá tradiční po amoniaku páchnoucí lahůdku známou na Islandu jako hákarl.

ZDROJ: Wikipedia