Nejstarší žralok na světě zažil i Shakespeara

Nejstarší a největší

Žralok malohlavý (Somniosus microcephalus), též přezdívaný jako žralok grónský, obývá chladné vody Severního ledového oceánu a severního Atlantiku. Během svého života může dosáhnout délky až 7 metrů a úctyhodné hmotnosti 1 000 kilogramů. Přitom typický žralok váží kolem 400 kilogramů a průměrná délka se pohybuje mezi 2,44 do 4,8 metrů. Jedná se o velký druh žraloka z čeledi světlounovití, který se pohybuje velmi pomalu. Průměrná rychlost se pohybuje kolem 0,3 metrů za sekundu. Ačkoliv je žralok malohlavý na první pohled pomalý a nemotorný, v případě potřeby dokáže vyvinout dostatečně výbušnou rychlost. Z pohodlné zóny ovšem příliš často nevystupuje, neboť se živí převážně mršinami. Na člověka většinou neútočí, byť některé inuitské legendy hovoří o výpravách, kdy se chatrné kajaky lámaly pod zuby krvelačných žraloků.

Národní pokrm Hákarl

Žraloci malohlaví jsou považováni za mistry potápění. Byly zaznamenány případy, kdy se někteří jedinci pohybovali v hloubce kolem 2 800 metrů. Zajímavé přitom je, že jejich maso je jedovaté. Neopatrná konzumace může způsobit příznaky srovnatelné s extrémní opilostí. Lidská vynalézavost si však meze neklade. Žraločí maso se připravuje fermentačním procesem, během něhož se flákota zbaví jedovatých neurotoxinů. Výsledkem je islandský národní pokrm známý jako Hákarl.

Nejstarší obratlovec

Počátkem loňského roku profesor Kim Praebel z norské Arctic University odhadl pravděpodobné stáří žraloků malohlavých na přibližně 400 let. Nyní na řadu přišla radiokarbonová metoda, která možné stáří žraloků ještě prodlužuje. Jedná se o techniku, která byla již dříve použita ke zjištění stáří některých velryb. Touto metodou vědci zjednodušeně řečeno nahlížejí do čoček očí žraloků. Průhledná tkáň v oční čočce je metabolicky neaktivní a nové vrstvy se na sebe kupí po celou dobu žraločího života. „Pokud odstraníte všechny vrstvy, nakonec se dostanete na vrstvu, kde byl žralok mládětem,“ prozradil jeden z autorů studie Julius Nielsen. Po odebrání vrstev nakonec dojde k analýze jednotlivých tkání.

Matematický model analyzující čočku a rohovku prozradil, že se jedna z odchycených paryb mohla narodit již roku 1505. Pokud jsou výpočty správné, daný jedinec v roce 2020 oslavil úctyhodné 515. narozeniny. „Je důležité mít na paměti, že s těmito odhady existuje určitá nejistota. Ovšem i nejnižší věková hranice – nejméně 272 let – stále činí žraloka grónského nejdéle žijícím obratlovcem, který je vědě známý,“ řekl nadšený Nielsen.

Genetické testy

Žralok malohlavý patří stále mezi takřka neznámé jedince, o kterých toho věda příliš neví, byť patří na samý vrcholek potravního řetězce od Kanady až po Norsko. I nadále se tak odborníci věnují zkoumání genů žraloků malohlavých s jasným cílem: odhalit lék na dlouhověkost.

Jednu z klíčových rolí bezesporu hraje prostředí, ve kterém se plovoucí obři pohybují. Chladné vody zpomalují metabolismus, což s dlouhověkostí pravděpodobně úzce souvisí. Tito žraloci patří mezi jediné známé druhy, jejichž těla dokážou tolerovat nelítostné arktické podmínky celoročně. Ačkoliv jsou genové testy na počátku, již nyní bylo žraločí chování částečně poodhaleno. Jelikož se tato paryba dožívá několika stovek let, má dostatek času migrovat na dlouhé vzdálenosti. Genetická pozorování skutečně potvrdila, že se většina jedinců geneticky shodovala s jednotlivci ulovenými tisíce kilometrů dál. Nezodpovězených otázek ale zůstává víc než dost. Stále se například neví, kde se žralok malohlavý rozmnožuje.