Island se trhá vedví. Ničivý proces nejde zastavit, nabízí úchvatný pohled na kontinenty

Island je známý svou vulkanickou aktivitou, jež je dána zejména dvěma faktory. Pod ostrovem leží tzv. magmatická skvrna (obrovské ložisko magmatu) a zároveň středoatlantický zlom, který umožňuje magmatu vystupovat na povrch. Středoatlantický zlom je vlastně rozhraní euroasijské a americké zemské desky a trhlina, která se na Islandu rozšiřuje, postupuje průměrnou rychlostí 2–2,5 cm ročně.

Sopky

Katastrofická erupce sopky zabila skoro 7 000 lidí a změnila krajinu. Vláda reagovala velmi krutě

Historie

Výbuch sopky, který změnil svět: 28 000 lidí sežehl oheň ve vteřině, přeživšího zachránila moč

Zajímavosti

Proč neházíme odpadky do sopek? Problémem není pouze teplota lávy

„Rychlost není na první pohled příliš velká, ale v geologickém měřítku jde o poměrně rychlý pohyb, který za milion let rozšíří trhlinu o 25 km,“ píše na svých stránkách Iceland Magazine. Trhlina, která jde středem ostrova, jednoho dne způsobí, že se Island rozdělí na dva celky oddělené mořem. Část dál poputuje na americké desce, druhá polovina zůstane tektonicky v Evropě.

Krásně je trhlina vidět v národním parku Thungvellir, kde roku 930 vznikl jeden z nejstarších parlamentů na světě. Náčelníci vesnic se tehdy poprvé sešli na pláni ke společnému sněmu, který vykonával zákonodárnou a soudní moc na ostrově. Tato setkání se pak konala až do roku 1798. Při půlení ostrova však toto památné místo bude zalito mořem.

Smrtící Lakagígar

Vnitrozemí Islandu je obecně nehostinné a není náhoda, že američtí astronauti tady trénovali přistání a pohyb na Měsíci. V průměrném týdnu detekuje islandská národní monitorovací seismická síť kolem 500 zemětřesení.

On the line dividing the North American and Eurasian tectonic plates in Iceland. Amazing to be here. pic.twitter.com/fKGh26vTGV

— Frederik Pleitgen (@fpleitgenCNN) October 16, 2018

Vulkanická aktivita je pak na Islandu i častým cílem turistů, nicméně Islanďané vědí, že když se živly rozbouří, může je to stát život. V létě roku 1783 došlo na Islandu k výlevu lávy, která zaplavila oblast 580 km². Během erupce sopečná řada Lakagígar vychrlila celkem 12 km³ materiálu a samotná erupce měla smrtící následky, když zahynulo 30 % dobytka, 76 % koní a 20 % lidí, což v konkrétních číslech znamenalo zhruba 10 000 obyvatel ostrova. Zároveň ale magmatické teplo místním zajišťuje nejen geotermální energii, ale také vyhřívané skleníky, které obchodům zajišťují i lokální banány.

Zdroj: Iceland Magazine / Geology In / National Geographic

Příroda

Aktivní sopka sužuje dvoumilionové město. Podívejte se, jaké škody opakovaně páchá

Příroda

Gigantický výbuch sopky Hunga Tonga dorovnal nejsilnější jaderný test USA. Hirošimu překonal tisíckrát

Zajímavosti

Lze aktivní sopku zalít betonem? „Revoluční nápad“ je extrémně stupidní a nebezpečný