Gigantický výbuch sopky Hunga Tonga dorovnal nejsilnější jaderný test USA. Hirošimu překonal tisíckrát
Vědci spočítali, že erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai v roce 2022 uvolnila 1 000krát více energie než bomba shozená na Hirošimu.
Na základě očitých svědků spolu s údaji z přílivových měřičů, satelitů, pořízených důkazů o rozbitých oknech či zaplavených oblastech vypočítal tým vědců kolem geologa Stevena N. Warda z University of California, že erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai, ke které došlo začátkem roku 2022, zahrnovala pět oddělených výbuchů. Slyšet byly například i na 10 tisíc kilometrů vzdálené Aljašce a pobřeží mnoha zemí zaznamenala zvýšené vlny. Až nyní se však vědci dostali k finálnímu hodnocení síly posledního a nejdramatičtějšího výbuchu, která podle nových zjištění zveřejněných v odborném časopise Science Advances odpovídá přibližně 15 megatunám TNT.
K tématu: Výbuch podmořské sopky natočily satelity. Okolí Tongy zasáhlo tsunami
Pokud bychom výbuch zasadili do kontextu jaderných výbuchů napříč historií, jde přibližně o 1 000násobnou sílu než při výbuchu jaderné bomby v Hirošimě a zároveň o přiblížení k nejsilnějšímu jadernému testu, který kdy provedly Spojené státy americké. V tomto případě se jednalo o test pojmenovaný Castle Bravo, který byl se shodnou silou 15 megatun TNT proveden v březnu 1954. Ještě v roce 2022 se přitom mělo za to, že síla hirošimského výbuchu byla překonána pouze stonásobně.
Hunga Tonga-Hunga Ha’apai volcano eruption captured by a satellite in 2022! pic.twitter.com/07IOCxjf8W
— Primal Space (@thePrimalSpace) April 29, 2023
Tým z institucí v USA a na Novém Zélandu dodal, že sopečná událost, k níž došlo 65 km od hlavního ostrova země, zahrnovala jak erupce, které vedly k obrovským sopečným hřibům vyvrženým do stratosféry, tak erupce páry, které způsobily sonický třesk a byly hlavní příčinou souvisejících vln tsunami. Počítačové simulace této události, které vědci provedli na základě kombinace zdrojů dat, pak naznačují, že na západním pobřeží ostrova Tofua se objevily vlny až o výšce 45 metrů, což podle vědců potvrzují i stopy po vegetačních jizvách ve stejné výšce, které zachytily družice a data z dronů. Dosud se přitom vědci domnívali, že se výška přílivových vln u pobřeží pohybovala kolem 20 metrů.
Nová studie navazuje na výzkum publikovaný v roce 2022, který odhalil, že erupce sopky Tonga měla nejvyšší kdy zaznamenaný oblak popela dosahující výšky 57 km. Geolog Mohammad Heidarzadeh z University of Bath, který tuto studii v loňském roce vedl, ocenil aktuální snahy badatelů a jejich podrobnou práci označil za zatím nejpodrobnější, co se modelování tsunami v Tongu týká, protože využívá velmi široký rozptyl různorodých dat. Jak Heidarzadeh uvedl, modelování tsunami způsobených erupcemi sopek je velmi náročný úkol, a ocenil, že nová studie je ve styčných bodech v souladu s tím, jaké závěry přinesl jeho tým.
Zdroj: Science Advances, Primal Space