31. srpna 2022 06:00

Člověk téměř vyhubil „mořské panny“. Smrti tisíců zvířat nezabránila ani spousta peněz

Mírumilovní mořští savci pomalu mizí z povrchu naší planety. A ani nákladné investice tomu zřejmě nedokážou zabránit. Kde udělal člověk chybu?

Dugong indický, kterého známe taktéž pod jménem moroň indický, je plachý mořský savec, kterého si lidé často pletou s obdobně vypadajícími kapustňáky. Od těch ho však odlišuje nápadná ocasní, velrybě podobná ploutev, která měla podle některých zdrojů inspirovat námořníky k představám o mořských pannách. Tento rozkošný býložravec, který je vysoce závislý na mořské trávě, dlouhodobě čelí vyhynutí v důsledku lidské činnosti. Z čínských vod se dokonce podle nové studie již zcela vytratil.

Veškerá dosavadní opatření byla marná a zvíře je nenávratně pryč.

Rapidní úbytek dugongů v oblasti okolo Číny započal již v 70. letech a v roce 1988 východní mocnost zařadila zvíře do prvního stupně národní ochrany. Jenže podle studie vědců z Londýnské zoologické společnosti a Čínské akademie věd, která vyšla v žurnálu Royal Society, byla veškerá dosavadní opatření marná a zvíře je nenávratně pryč.

Lov i dopady na životní prostředí

Může za to kromě lovu v minulosti i divoký rozvoj staveb u pobřeží a samozřejmě také neustálé znečišťování vod, které má dopad na hojnost mořské trávy. Podle autora výzkumu Samuela Turveyho navíc hraje negativní roli i takzvaná eutrofizace, kdy se mořským řasám dostává mimo jiné z polí příliš mnoho živin. Ty se následně přemnoží, čímž zamezí slunečním paprskům dostat se k pro dugongy zásadní mořské trávě.

Během výzkumu se vědci snažili nejen získat záznamy o pozorování dugongů v posledních letech, ale sami se vydali i na lokace, kde se nacházely poslední lokální kolonie. Pátrání však bylo neúspěšné a studie uvádí, že neexistuje jediný důkaz, že by dugongové od roku 2008 v čínském regionu žili. Podle Turveyho bude mít absence dugongů zásadní dopad na fungování tamního ekosystému, zároveň ale slouží i jako varování, že k úhynu ohrožených druhů může dojít předtím, než budou včas aktivována potřebná opatření. V Číně se totiž nepovedlo zvířata zachránit navzdory nemalým finančním prostředkům čínské vlády.

Podle vědců se aktuálně v hlubinách napříč glóbem prohání okolo 100 000 zvířat.

Ačkoli existují další lokace od východní Afriky až po sever Japonska, kde se dugongové vyskytují, jejich celkový počet v pozemských vodách je odhadován na smutně nízký. Podle vědců se aktuálně v hlubinách napříč glóbem prohání okolo 100 000 zvířat, v indopacifickém regionu však najdeme pouhých 30 000 jedinců. Největší kolonie nyní najdeme poblíž Austrálie (cca 10 000 zvířat) a v Perském zálivu (okolo 7 000 zvířat). V jiných částech světa se však počty pohybují v mrzkých stovkách, přičemž právě celosvětové ohrožení bylo důvodem k zařazení na seznam zranitelných druhů Mezinárodním svazem ochrany přírody.

Zdroj: Nasdaq

Petr Semecký

Petr Semecký

redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom