Tygr ussurijský je nepříliš úspěšný lovec. Na pokraji vyhubení je však kvůli pověrám

Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica), také známý jako tygr sibiřský, se původně vyskytoval na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Tichého oceánu, ale v současné době žije ve volné přírodě pouze na omezeném území východního Ruska v blízkosti přítoku řeky Amur zvaném Ussuri.

Na pobyt v mrazivých podmínkách je jeho tělo dokonale uzpůsobeno. Jeho obrovské tlapy totiž plní funkci sněžnic, takže se ve sněhu pohybuje bez sebemenších problémů. Je spíše samotářský typ a obývá obrovská teritoria o rozloze až 3 000 km čtverečních. Své území si značkuje močí, a dokonce seškrabává i kůry stromů. Svůj rajón opouští jen v případě, že v něm pro něj není dostatek potravy.

Je rovněž vytrvalým lovcem a svou potravu dokáže shánět bez ustání několik hodin. Na úspěšné finále si však musí počkat, jelikož mu vyjde přibližně jeden pokus z deseti. Jeho kořistí se většinou stávají divoká prasata a další větší kopytníci, nepohrdne však ani hlodavci, ptáky a rybami. Menší zvířata usmrtí prokousnutím hrdla, větší nejprve povalí na zem a pak jim prokousne šíji.

Zabíjení v důsledku pytláctví a pověr

Zejména v Číně docházelo k zabíjení těchto šelem kvůli pověrám, že nejrůznější části tygřího těla mají léčebné účinky. Největší krizi tento druh zažil v první polovině 20. století, kdy se ve volné přírodě vyskytovalo pouze čtyřicet jedinců. Tehdejší komunistický režim se postaral o to, že armádní jednotky systematicky tygra ussurijského vybíjely. O smutné situaci tygrů vypovídá i dokument Hon na ruského tygra na Prima ZOOM.

Lovení těchto krásných šelem ustalo až v roce 1947, kdy byl konečně uzákoněn zákaz lovu. Bohužel k tomu došlo v době, kdy byla populace těchto tygrů téměř vyhlazena. Aktuálně je na listině ohrožených druhů IUCN klasifikován jako ohrožený druh. V blízké budoucnosti tak čelí vysokému riziku vyhynutí.