Asteroid, který vyhubil dinosaury, dopadl na Zemi jindy, než se myslelo. Proč některá zvířata přežila?

Asi před 66 miliony lety došlo ke katastrofické události, která vyhubila tři čtvrtiny všech rostlinných a živočišných druhů na Zemi, zejména pak dinosaury. Záhada, proč tolik druhů zahynulo, se však neodmyslitelně pojí s tím, proč zbylé druhy přežily, a logicky vědce odnepaměti dráždí. Článek z roku 2022 publikovaný v časopise Nature proto přichází s další možnou hypotézou, která bere v úvahu načasování dopadu. Na základě analýzy zkamenělých ryb zabitých bezprostředně po srážce planety s asteroidem totiž autoři zjistili, že k vymírání došlo s největší pravděpodobností na jaře.

Vědecké hádanky

To, proč bylo vymírání velmi selektivní, je pro vědce hádankou. Vyhynuli všichni neptačí dinosauři, pterosauři, amoniti a téměř všichni mořští plazi, ovšem přežilo mnoho druhů ptáků, krokodýlů či želv. Autoři studie sdružení kolem bioložky Melanie Duringové z Uppsalské univerzity proto přicházejí s možným vysvětlením, že načasování sehrálo velmi důležitou roli a snaží se to dokázat díky nálezům zkamenělých exemplářů ryb – konkrétně pádlovce a jesetera – z naleziště Tanis v Severní Dakotě.

Melanie Duringová se vydala na zmíněné naleziště a získala vzorky, zahrnující tři kostry, zuby spodní čelisti veslonohých ryb a tři prsní ploutve jeseterů. Vzorky bylo nutné následně zanalyzovat pomocí rentgenu a díky pořízeným snímkům vytvořit 3D rekonstrukce, na které bylo možné následně promítnout vzorce postupného růstu kostí. Tímto způsobem se podařilo lépe vizualizovat sezonní výkyvy v průběhu životního cyklu ryb a názorněji popsat, během jakého ročního období k dopadu asteroidu došlo.

Ryby promluvily

Tým odebral plátky kostí ze všech exemplářů a důkladně je zkoumal pod mikroskopem. Oba typy kostí rostou vylučováním řad osteoblastů – tedy velkých buněk zodpovědných za syntézu a mineralizaci kostí. Důležité je, že tyto řady lze číst podobně jako letokruhy na stromech a přesněji určovat, kdy k mineralizaci docházelo. Analýza ukázala, že všech šest ryb uhynulo v době, kdy se tvořila nová růstová zóna, což odpovídá počáteční fázi nejpříznivějšího růstového období, čili na jaře.

Dřívější studie předpokládaly, že k dopadu došlo v červnu, a to na základě důkazů o anomálním mrznutí ve Wyomingu, jehož známky jsou zachovány v paleobotanických vzorcích. Podle nejnovějších studií však byly základní předpoklady dřívějších studií již vyvráceny. Navíc druhy na jižní polokouli, které by se v tomto případě připravovaly na zimní spánek, mohly být právě ty, které přežily – a to vzhledem ke svému pravděpodobnému výskytu v norách či jeskyních.

Zdroj: ArsTechnica