Podívejte se na nejznámější proměnu světa. Takhle se z housenky stane překrásný motýl
Stát se motýlem: Proměna v motýla
Metamorfóza housenky v motýla je jednou z nejznámějších proměn, hojně diskutovanou v hodinách přírodopisu i užívanou jako metafora. Jak přesně přeměna probíhá?
Larvální stadium motýlů začíná jako vajíčko. Motýlí vajíčka jsou různých tvarů, velikostí a barev a obecně platí, že čím větší motýl, tím větší vajíčko. Z naší perspektivy to mnoho neznamená, největší vajíčka jsou totiž 2–3 mm veliká. Motýl je klade na živou rostlinu, aby měla mláďata dost potravy.
Krásný místokrál Zdroj: Getty Images
Krmítko pro motýly Zdroj: iStock
Bělotrn jako lákadlo pro včely a motýly Zdroj: iStock
Bělotrny včely i motýli přímo zbožňují Zdroj: iStock
Atlas velký v přirozeném prostředí Zdroj: Profimedia.cz
Atlas velký má rozpětí až 30 cm Zdroj: Profimedia.cz
Atlas velký v celé své kráse Zdroj: Getty Images
Atlas velký v přírodě Zdroj: Profimedia.cz
Obávaná housenka Atlase velkého Zdroj: Profimedia.cz
Nový robot je stejně jako tato housenka tvořen pouze měkkými částmi Zdroj: profimedia.com
Trudný život housenek
Někteří motýli se živí více druhy rostlin, jiní se ale fixují pouze na jeden typ rostliny. Housenka se z vajíčka vylíhne dny až týdny po nakladení, záleží na okolní teplotě a vlhkosti. Život housenky není nic jednoduchého. Sužují je parazitické larvy žijící v těle housenky, které je časem prorazí na cestě na povrch těla, různé choroby a také draví ptáci. Proměny v motýla se dožije jen malé procento housenek. Jak to vypadá, když se tohoto zázraku dožijí, uvidíte v pořadu Stát se motýlem na Prima Zoom.
Když nastane čas na housenčin vývoj, přestane přijímat potravu a začne se vyprazdňovat. Začíná tuhými výměšky, poté řídkými výměšky a nakonec vylučuje čirou tekutinu. Housenka přitom mění barvu a po několika hodinách příprav se vydává na cestu za ideálním místem k zakuklení. Když na cestě potkáte housenku, je dost možná na cestě stát se motýlem.
Příprava kukly
Způsoby kuklení housenek závisejí na jejich druhu. Například babočky nejdříve připředou k větvi stromu chomáč vláken, se kterým se spojí zadečkem, následně se spustí hlavou dolů a čekají. Běláskové si přidržují kolem těla pásek. Lišajové se zavrtají pod zem, kde si vyhloubí komůrku a kuklí se v ní. Stejně jako způsob se různí i délka kuklení, obecně ale platí, že čím nižší teplota, tím delší stadium. Že se následné líhnutí blíží, poznáme třeba podle toho, že pod stěnou prosvítá kresba a vybarvení křídel, těla i tykadel.
Samotné líhnutí pak probíhá velmi rychle. Obal se v části hlavy odklopí a motýl se vysouká ven. Protože jsou jeho křídla ještě malá a měkká, nemůže létat několik hodin, což z něj dělá snadnou kořist pro predátory. Křídla přitom zavěsí do volného prostoru, aby mohla ztuhnout. Když se po několika hodinách zadaří, může motýl odletět.
Zdroj: Florida Museum