Gen nesmrtelnosti odhalen? Vědci prozkoumali výjimečnou „medúzu Benjamina Buttona“
Je „medúza Benjamina Buttona“ klíčem k nesmrtelnosti? Zdroj: Profimedia.cz
Drobná medúza schopná vrátit se z dospělosti do stadia polypu a pak znovu a znovu dospívat vědce právem fascinuje. Co objevili při zkoumání její DNA?
Nesmrtelnost a věčné mládí nejsou pohádka ani výmysl středověkých alchymistů. Jen musíte být medúza, abyste si mohli obojího užít do sytosti. A i tak má tuhle fascinující výhodu jen jediný druh z tisíců lidmi objevených a popsaných medúz: Turritopsis dohrnii. Aby zjistili, kde se v jejích genech nesmrtelnost skrývá, porovnali vědci její DNA s jejím nejbližším, ale smrtelným příbuzným, T. rubra. A to, co zjistili, nám možná pomůže lépe porozumět procesu stárnutí. Třeba se mu jednou konečně zvládneme vyhnout...
Z dospělého dítě a zase zpět
Medúzky Turritopsis žijí v teplých vodách a jsou droboučké; většinou měří jen okolo půl centimetru. Nejméně tři z nich jsou schopné stárnout „na Benjamina Buttona“ – z dospělých jedinců se jako v tomto známém filmu s Bradem Pittem stávají opět děti. U dvou z nich to má ale jeden zásadní háček: Jakmile začnou být sexuálně aktivní, je této jedinečné schopnosti konec – reprodukce je zkrátka „zamkne“ v dospělosti. Plynule cestovat do dětství a zase zpět kolikrát se jí zachce a bez jakýchkoli omezení zvládá skutečně jen T. dohrnii.
Vědci doufali, že porovnáním blízce příbuzných druhů v DNA T. dohrnii dokážou jasně specifikovat, kterým genům za svoji nesmrtelnost vděčí. Místo toho ale našli obrovské množství věcí, které k ní přispěly. „Identifikovali jsme varianty a rozšíření genů spojených s replikací, opravou DNA, udržováním telomer (koncových částí chromozomů, pozn. aut.), kmenovými buňkami a mezibuněčnou komunikací,“ vyjmenovali autoři studie v článku publikovaném v PNAS.
Lidem může pomoct prodloužit život
Potenciálně důležité jsou všechny tyhle věci, ale pouze dva aspekty genomu u příbuzného druhu medúzy úplně chyběly – včetně toho, díky němuž se kmenové buňky během procesu mládnutí přemění, v cokoli je potřeba.
Vzhledem k tomu, že jde o rozsáhlý komplex aspektů, který u T. dorhnii pravděpodobně funguje pouze v kombinaci, je nepravděpodobné, že bychom byli schopní jednou vytvořit i nesmrtelného člověka. Ona je také příroda celkem proti; i proto většina druhů po skončení období, v němž jsou schopní reprodukce, rychle umírá – z evolučního hlediska se okamžitě dostávají na okraj zájmu. Získané poznatky ale jednou rozhodně můžou pomoct život zkvalitnit a prodloužit.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
