Omyly, které jsme se učili o neandertálcích

Neandrtálská rodina Zdroj: Profimedia.cz

Byli to ubozí a méně dokonalí předkové moderního člověka a museli mu přirozeně ustoupit z cesty. Tak nějak se neandertálci jevili v osnovách škol po většinu minulého století. Vědci ale postupně odhalují pravdu: neandertálec byl přinejmenším stejně schopný, jako my.

Australští vědci propočítali průměrnou délku života vyhynulých druhů včetně předchůdců moderních lidí na základě analýzy části jejich DNA. Naši vyhynulí příbuzní neandrtálci se podle jejich odhadů dožívali zhruba 38 let.

Neandertálci po 300 tisíc let ovládali Evropu. Měli těla prošpikovaná pohlavními hormony a až o 90 procent větší sílu než moderní lidé. Pokud by se chtěl někdo utkat s průměrným neandertálcem třeba v páce, neměl by šanci. Moderní lidé, kteří přišli do Evropy před 80 tisíci lety, se s neandertálci nemohli v boji měřit. Přesto neandertálci záhadně vymizeli právě v době, kdy Evropu zaplavil druh Homo sapiens.

Neandertálci jsou známější používáním kamenných nástrojů a mnozí archeologové věřili, že s kostěnými nástroji je seznámil až Homo sapiens. Jenže nejnovější nálezy ve Francii mohou vést k odlišnému způsobu uvažování o tom, která skupina používala kostěné nástroje ke zpracovávání kůži a kdy. Možná neandertálci sami přišli s tímto nápadem, uvedl vedoucí studie Shannon McPherron z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v německém Lipsku.

Neandertálci obývali Eurasii po více než 300 tisíc let, po příchodu moderního druhu lidí však před 40 tisíci lety zmizeli. Dříve se mělo za to, že na vině byla jejich horší inteligence a s ní související špatná schopnost lovu, komunikace či adaptace ve srovnání s lidmi. Populární byly i názory, že prehistoričtí lidé neandertálce jednoduše vyhladili. Tyto teorie nyní nabourává řada důkazů. Proč tedy vlastně neandertálci dnes nechodí mezi námi?

Odlišnost se mohla neadertálcům vymstít. Na zpracování zrakových vjemů podle odborníků museli využívat větší část mozku než moderní člověk Homo sapiens, který se mohl věnovat i abstraktnějšímu myšlení, což mu umožnilo přežít dobu ledovou.

Podle jiné teorie za vymření neandertálců mohou králíci. Neandertálci totiž podle posledních výzkumů nebyli schopní ulovit menší a obratnější kořist jako například králíky – a buď se museli za větší kořistí stáhnout do méně úrodných oblastí, nebo prostě vymřeli… Naši předkové naopak králíky lovit uměli a to jim zřejmě pomohlo právě na této potravě přežít období hladu.

Debata o tom, čím se vlastně neandertálci živili, se vede už od roku 2008. Tehdy poprvé paleontologové analyzovali život neandertálců z tohoto úhlu – a zjistili, že jednou z jejich nejčastějších kořistí byl delfíni a tuleni. O rok později se objevila hypotéza, že neandertálci nebyli schopní lovit drobné ptáky a ryby – a právě to mělo dát našim předkům onou evoluční výhodu, díky níž oni přežili a neandertálci vymřeli. Jenže ještě roku 2009 byly objeveny rybí a ptačí kosti na některých nalezištích, kde neandertálci určitě žili.