Zvrácený vrah zabil dvě děti a třetí nutil k sebevraždě. Český soud mu nemohl dát doživotí

Domů dorazila 20. prosince 2000 v 19:00, v domě se svítilo, ale dveře byly zamčené zevnitř. Ťukání na sklo nakonec přilákalo devítiletého Tomáše, jenž se Kateřině zdál divný, malátný a opuchlý v obličeji. Nechápavě se na ni podíval a odešel. Teď už hodně znepokojená Kateřina došla pro svou domácí a společně bouchaly na dveře, dokud jim malý Tomáš nakonec neotevřel. Na otázky obou žen odpovídal zpomaleně a ztěžka. Neví, kde jsou holky. Táta spí. Proč je v kuchyni tolik vytažených obalů od různých léků a proč jsou na podlaze injekční stříkačky? Píchali si s tátou vzduch do žil. Proč? Protože se chtěli zabít.

Čtěte také: Fatální omyl vraha v Praze: Spletl si oběť, otce dvou malých dětí popravil nedopatřením

Hrůzná noc

Tomáš Rybák ležel na válendě v synově pokoji a nedařilo se ho vzbudit. Dcery nebyly k nalezení. Přivolaná záchranná služba Rybáka nakonec probudila pomocí infuze, lékař se od něho posléze dozvěděl, že snědl asi 25 různých tabletek. Malý chlapec měl na levé ruce v oblasti jamky a zápěstí asi šest nebo sedm vpichů po injekční jehle. Když se trochu vzpamatoval, popadl jednu ze stříkaček a znovu se snažil zabodnout si ji do ruky. Když mu v tom záchranáři zabránili, začal se chovat velmi agresivně a tři dospělí muži měli co dělat, aby ho zvládli.

Kateřina a její domácí se mezitím ujaly hledání dcer. Začaly objíždět nádraží, volaly učitelkám a kamarádkám, po dcerách ale nezůstala jediná stopa. Nakonec si opět doma uvědomila, že si žádná z dcer nevzala boty. Jakmile to policisté uslyšeli, požádali ji, ať počká na chodbě, vešli do pokojíčku a zvedli válendu. Hned jak se podívali dovnitř, zavřeli rychle dveře. Kateřina K. se zhroutila a následně byla převezena na psychiatrické oddělení v Praze-Bohnicích.

Pro silné žaludky

Tělo 13leté Elišky bylo v úložném prostoru válendy, nahé, přikryté lůžkovinami. V zadní části hlavy, přesněji v týlu, měla hlubokou ránu po úderu tupým předmětem. V oblasti konečníku se nacházel nános krve, sliznice v oblasti konečníku byla poškozena, stejně jako oblast zevního genitálu a poševního vchodu. Její krk nesl známky tupého násilí, jinými slovy byla zardoušena.

Jana byla také nahá, s nánosem tekuté krve v oblasti hýždí a potrhanou stěnou střeva v oblasti řitního svěrače. Stejně jako v případě Elišky i Janin krk nesl známky rdoušení.  V rodidlech byly nalezeny spermie. Důležitým detailem se ukázal podivný obrazec nakreslený v každé místnosti poblíž vypínače, sestávající ze dvou rovnostranných trojúhelníků položených přes sebe. Později se ukázalo, že jsou nakreslené Rybákovou krví. Při dalším ohledání domu našli kriminalisté dopis: „Nikdy jsem žádnou ženu nemiloval víc než tebe, ale při chování Ely dnes ráno mi ujely nervy a teď už nemám cesty zpět. Odcházím i s Tomíkem, protože si to tak přál. Tom, Tomík.“

Idyla netrvala dlouho

Kateřina byla prvního výslechu schopna až 9. ledna 2001. S Tomášem Rybákem se seznámila ve věznici v Ostrově nad Ohří v roce 1995. Ona zde pracovala jako zdravotní sestra, on čerstvě nastoupil jako dozorce. Přeskočila jiskra a rozvinul se vztah, Rybák byl totiž od pohledu ideálním mužem – schopný, empatický, pozorný, vždy si věděl rady. Netrvalo dlouho a Kateřina se kvůli němu rozvedla. Nakonec, on kvůli ní udělal totéž. Přestěhovali se do Říčan, on, ona a její dvě dcery, které dostala do péče, časem se k nim přidal Rybákův devítiletý syn Tomáš. Vše bylo zalité sluncem, dokud se dcery jednou nesvěřily matce, že je Rybák osahává.

Vyděšená matka začala okamžitě shánět jiné bydlení. To nebylo tak jednoduché, k rodičům jít nemohla, Rybák si nepřál, aby je jednou navštívili a ona se tehdy podvolila. Navíc měla před sebou náročnou zkoušku. Rybák vše samozřejmě popíral, časem se vztah stabilizoval a dcery si přestaly stěžovat. Kateřina nakonec sebe sama přesvědčila, že si dcery nejspíš vymýšlely, a vše se vrátilo k idylce, která trvala do 20. prosince 2000.

Příchozí z temnot

Co se Rybáka týče, hrál totální amnézii. Kategoricky odmítal, že by dcerám nějak ublížil, každopádně tvrdil, že si nic nepamatuje. Důkazního materiálu proti němu ale bylo dost. Nejen výsledky z genetiky, ale také výpověď sestry, která se o Rybáka starala v nemocnici a jíž pod vlivem léků řekl, že je vrah. Nakonec Rybák napsal vyšetřovateli dopis, v němž žádal o další nahlédnutí do spisu. Přitom se rozhodl přiznat, příběh, který vyprávěl, měl ale k realitě daleko.

Vše se vztahovalo k podivnému symbolu u dveří. Domácnost totiž trápily podivné události – tajemné ťukání na zeď, pruh světla, šířící se ložnicí bez zřejmého zdroje, či zjevení tajemného stínu. Rybák sebevědomě prohlašoval, že se nejedná o ducha, ale o temnou energii, a že ve své krvi má sílu, která energii zapudí. Jana, která v domě uměla nejlépe kreslit, tedy jeho krví nakreslila po domě obrazec. Na chvíli to pomohlo, v listopadu se ale zlá energie vrátila. Ten osudný den se entita projevila jako stínová bytost. Rybák ji tupým předmětem praštil po hlavě, bytost se ale změnila v Kateřinu. Poděšený Rybák ji odnesl do postele, „Kateřina“ se ale po chvíli vzbudila a začala se s ním milovat. Poté se bytost proměnila v monstrum, které Rybák přirovnal k filmovému Predátorovi.

Mohlo by vás zajímat: Ty zrůdo! Rozlícená matka se vrhla na vraha své dcery, video ukazuje rvačku v soudní síni

Rybák začal příšeru škrtit, do pokoje ale vběhla Jana se slovy: „Co to děláš? To je přece Ela!“ V Rybákově sevření byla skutečně mladší Eliška. Jana podle něho chápala, že to neudělal schválně, a přiznala se mu, že jej dlouho tajně miluje. Romanticky se pomilovali a dohodli se, že spáchají sebevraždu. Jana spolykala prášky a šla se utopit do vany. Během toho se probudil malý Tomík. Když zjistil, co se stalo, dohodl se s otcem, že sebevražda bude nejlepší pro ně oba. Rybák koupil v lékárně 20 injekčních stříkaček. Najedli se, hráli karty, koukali na televizi, povídali si a napsali dopis na rozloučenou. Do misek společně připravili Rohypnol, Neurol, Prothazin, Dithiaden a Nitrazepam. Zapíjeli je pomerančovým džusem.

Lhářem do poslední chvíle

Není těžké si domyslet, jak moc Rybák fabuloval. Pitva navíc jasně prokázala, že Jana zemřela důsledkem zardoušení, k utopení nevedla žádná stopa. Později Rybák svou výpověď upravil: ráno k němu přišla Eliška, která se proměnila v krásnou ženu a Rybák se s ní pomiloval. U obou dětí výrazně popřel, že by penetroval konečník. Soud nicméně neměl příliš důvěry v muže, jenž byl podle psychiatrických posudků psychosexuálně nevyzrálou psychopatickou osobností, jehož resocializace je obtížná. Znalecké nálezy, které Rybák iracionálně označil za vylhané, navíc vyvracely vše, co tvrdil.

S přihlédnutím k tomu, že znalci Rybákovu resocializaci zcela nevyloučili, a že jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly během činu snížené, nemohl státní zástupce ze zákona požadovat doživotí, pouze trest v horní hranici trestní sazby v rozmezí 15-25 let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Nakonec Rybák nastoupil trest ve výši 25 let ve Valdicích. O Rybákově zvrácené povaze i lhavosti svědčí i slova vyšetřovatele případu majora Hausknechta v knize Panoptikum sexuálních vražd 4. – Zlý duch od Viktorina Šulce: „Za celou svoji dosavadní policejní praxi jsem se nesetkal s tím, aby obviněný z vraždy studoval s tak velkým zájmem obrazovou část vyšetřovacího spisu, zejména fotografie svých obětí, jak tomu bylo v případě Tomáše Rybáka.“ Rybák dokonce požádal o vyhotovení několika fotografií mrtvých dívek a opakovaně si přehrával video s ohledáním mrtvých těl.

Zdroje: Viktorín Šulc: Panoptikum sexuálních vražd 4. - Zlý duch, Epocha, 2021, ISBN 978-80-7557-229-5 / iDnes

Video, které jste mohli minout: Milence téměř oddělil hlavu od těla. Vrah Kopecký popsal souboj o nůž i absurdní úklid místa činu