20. září 2022 09:45

Jak zemřel Čingischán? Historici mají nové důkazy o smrti slavného dobyvatele

Dobyl polovinu světa a ta druhá se ho bála, okolnosti Čingischánova úmrtí však dosud byly obrovskou záhadou.

Čingischán, vlastním jménem Temüdžin, sjednotitel mongolských kmenů, první Velký chán mongolského impéria a jeden z nejslavnějších světových dobyvatelů, toho za svůj život dokázal mnoho. Jeho postupné ovládnutí obrovského území rozprostírajícího se od Číny až po východ Evropy stálo život 40 milionů lidí, spousta dalších díky němu zase přišla na svět – vědci odhadují, že jeho potomkem je zhruba každý dvoustý muž. Okolnosti jeho smrti jsou však dodnes opředené tajemstvím.

Záhadná smrt

Víme, že Čingischán zemřel 18. srpna 1227 během svého tažení proti severočínské dynastii Ťin. Dodnes se ale nenašel jeho hrob, přestože víme, že se nalézá někde u hory Burkhan Khaldun. Natož aby se zjistila přesná příčina smrti pětašedesátiletého vládce. Tu navíc lidé okolo Velkého chána dlouho tajili, aby neohrozili válečné tažení.

V průběhu let se samozřejmě vyrojila spousta teorií; obecně se mělo za to, že ho v bitvě Číňané zasáhli šípem nebo nešťastně spadl z koně a na následky zranění posléze zemřel. Tradují se ale i pikantnější příběhy o zajatkyni, jež ho ostrým nástrojem při pokusu o znásilnění vykastrovala.

Smrt na infekční chorobu?

Historici však nyní zjistili, že všechny tyto domněnky byly pravděpodobně liché. Z písemností dynastie Ming totiž vyplývá, že Čingischána týden před smrtí trápily vysoké horečky. Původně si badatelé mysleli, že mohl prodělat tyfus, o jeho dalších příznacích, tedy bolestech břicha a zvracení ale v materiálech žádná zmínka není. Rozhodli se proto využít znalostí infekčních chorob a pátrat po informacích o nemocech mezi jeho vojáky i nepřáteli.

Jsme přesvědčení, že Čingischánovu smrt způsobil dýmějový mor,“ vysvětlil Francesco Galassi, jeden z autorů výzkumu. „Přenášely ho blechy, které se předtím nakazily na hlodavcích, hlavně krysách. Zemřely na něj tisíce vojáků.“ Podle odborníků na mor ukazuje i krátká doba od prvních příznaků horečky ke smrti.

Svůj objev vědci samozřejmě nemohou nijak potvrdit; jejich hypotéza i důkazy, které pro ni mají, ale znějí pravděpodobně. Koneckonců morová epidemie si ve 13. a 14. století v Evropě vyžádala okolo 25 milionů lidských životů.

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom