Sebral Rusům alkohol a dopadlo to katastrofálně. Gorbačovovi se leccos povedlo, přišla však i obrovská selhání
V březnu 1985 se stal pánem Kremlu Michail Sergejevič Gorbačov. Nečekaně mladý vůdce Sovětského svazu okouzlil svět, ale poštval proti sobě Rusy.
Gorbačov měl do čela Sovětského svazu nastoupit už po smrti Jurije Vladimiroviče Andropova v roce 1984, místo něj se ale na 13 měsíců stal pánem Kremlu nevýrazný Konstantin Ustinovič Černěnko. Stařičký aparátčík řídil chřadnoucí velmoc z nemocničního lůžka a během své krátké vlády se zapsal do povědomí tím, že dostal na černou listinu rockovou hudbu a sci-fi literaturu. Na oplátku nabídl lidu monumentální film Boj o Moskvu, který ukazoval do té doby tiše zatracovaného J. V. Stalina v roli chápavého vůdce naslouchajícího kritice.
Přečtěte si také: Boj o vládu v SSSR byl napínavý do poslední chvíle. Tragikomickou hru hnalo kupředu několik úmrtí
Gorbačovova chvíle přišla teprve poté, co 10. března 1985 těžce nemocný Černěnko zemřel. Mladistvě vyhlížející Gorbačov (bylo mu jen 54 let, zatímco Černěnkovi 74) využil svého řečnického umění a osobního kouzla, pečlivě zatajil svůj úmysl provést rozsáhlé reformy a přesvědčil členy politbyra, aby pro něj už den poté, 11. března, hlasovali. Stal se tak v pořadí sedmým generálním tajemníkem ÚV KSSS a prvním vůdcem země, který se narodil po Velké říjnové revoluci.
Rychlý nástup reforem
Gorbačov jednal rychle. Ke zvolení mu osobně gratulovali Margaret Thatcherová, George Bush starší i Helmut Kohl, kteří se měli brzy stát jeho hlavními partnery v jednáních o prolomení letité izolace komunistického tábora a ukončení studené války. Bylo na čase. Po 70 letech tuhého centralismu a potlačování jakékoliv osobní iniciativy představoval Sovětský svaz v roce 1985 nemotorného a zaostalého mastodonta odsouzeného přinejlepším ke smrti hladem.
Už v okamžiku svého zvolení měl nový sovětský vůdce v hlavě koncept přestavby (rusky perestrojky) sovětské ekonomiky i celého politického systému, a otevřenosti a diskusi (rusky glasnosti), díky níž bylo o problémech možné relativně svobodně diskutovat. V zemi tak začaly fungovat družstevní obchody a restaurace, přestal být blokován Hlas Ameriky a Moskva se poprvé přihlásila ke Katyňskému masakru.
Zdaleka ne všechno ale běželo tak, jak si Gorbačov přál. Ekonomika dál chřadla, začaly chybět základní životní potřeby včetně potravin. Už dva měsíce po svém nástupu k moci navíc Gorbačov rozjel své slavné tažení proti alkoholismu, když v zemi zavedl prohibici. Ta ale místo očekávaného úspěchu přinesla tvrdé vystřízlivění.
Když Rusko přestane pít
Takzvaný suchý zákon od 16. května 1985 zakázal výrobu vodky s více než 50procentním podílem alkoholu, „lehčí“ alkohol (30 a více procent) se mohl prodávat jen od 11 do 19 hodin, restaurace nalévaly dokonce až od 14 hodin. Pití na veřejnosti se tvrdě pokutovalo, restaurace a výrobny alkoholu mizely ve velkém, kácely se vinice a ovocné sady.
Prodej alkoholických nápojů sice klesal, zoufalí Rusové se ale vrhli na výrobu nekvalitních „samohonek“, takže z trhu rychle zmizel cukr i droždí, nebo konzumaci různých náhražek včetně lihu a voňavek. Důsledky pro jejich zdraví byly tragické. V metropoli Sovětského svazu nebylo v té době nic neobvyklého vidět dopoledne přiotrávené Moskvany poházené po trávnících a parcích. „Opilci tady leželi vždycky, ale kolem šesté ráno se zvedli a nějak se dopravili do práce. Teď tu ale běžně leží ještě v 11 hodin,“ narážela na pití náhražek 22letá studentka Táňa. Přestože kampaň zachránila odhadem 1,4 milionu lidí, další nezjištěný počet jich za nepřipravený experiment zaplatil životem a Gorbačov musel po třech letech suchý zákon odvolat.
Dramatický zánik říše zla
Gorbačov byl v čele státu pouhých šest let, a přestože mnohé reformy zůstaly jen na papíře a jiné měly kontroverzní dopad, významně přispěl k pádu totalitních režimů ve střední a východní Evropě včetně Československa. V roce 1987 museli českoslovenští komunisté se skřípěním zubů vydat Gorbačovovu knihu Perestrojka i novoje myšlenije dlja našej strany i dlja vsego mira, česky Přestavba a nové myšlení pro naši zemi a celý svět. Vlastnictví útlé knihy s bílou obálkou, jež vyšla v nákladu 145 000 výtisků, tehdy vyvolávalo u normalizovaných Čechů a Slováků pocit něčeho nepatřičného.
Důsledkem Gorbačovova reformního tažení nakonec byl pád Berlínské zdi a zhroucení celého východního bloku, na domácí scéně ale vše spělo k dramatickému vyvrcholení. V srpnu 1990 Gorbačov přečkal pokus o převrat, Sovětský svaz ale zachránit nedokázal. Zatímco Evropa oslavovala zhroucení komunismu, důsledky černobylské jaderné katastrofy, války v Afghánistánu, rostoucího nacionalismu a nedostatku potravin a spotřebního zboží způsobily rozpad někdejší říše zla. Na konci prosince 1991 Gorbačov podepsal dekret, kterým zrušil svou funkci prezidenta Sovětského svazu a vzal na vědomí jeho zánik.
Mohlo by vás také zajímat: Putin brousí meč. Analýza popisuje, v čem se nová jaderná výhrůžka z Ruska liší od předchozích
Minimálně jeden muž toho dodnes hořce lituje. Stávající šéf Kremlu Vladimir Putin rozpad SSSR označil za největší geopolitickou katastrofu 20. století, čímž nejen jasně definoval svůj postoj k poslednímu vůdci Sovětského svazu, ale především odhalil své mocenské plány dávno před útokem na Ukrajinu.
Video, které jste mohli minout: Zemřel někdejší vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
