Proč má týden zrovna sedm dní? V minulosti to bylo pět, osm, deset i třináct

Některé časové údaje jsou docela intuitivní a čitelné. Třeba 365 dní v roce. Během nich se stihnou prostřídat všechna roční období a koloběh běží odznova, protože to je (plus mínus) doba, za kterou naše planeta oběhne kolem Slunce. Měsíc je zase jasně ohraničený opakováním lunárních fází – od úplňku do úplňku je to 29,53 dní. Den máme vymezený východem a západem Slunce. Pak už to tak jednoduše nevypadá.

Historie

Záhada slavné mayské pyramidy odhalena. Dokonalý kalendář uvnitř skrývá tajemství

Šedesátky z Babylonie

Proč se den dělí zrovna na 24 částí? Nebylo by pohodlnějších dvacet nebo deset? S tímhle dotazem musíme do starověkého Egypta. Čas tam měřili pomocí slunečních hodin a podobných zařízení, což jim oddělilo den a noc. Určili si, že od úsvitu do soumraku to bude 10 hodin, k tomu přidali ještě hodinu z obou stran a měli dvanáctihodinový den. Noc pak potmě dělili na dvanáct menších úseků na základě toho, jak vycházelo 36 hvězdných skupin, známých jako dekany.

Za dělení hodin a minut po 60 vděčíme Babylóňanům. Minuty si zvládli rozložit na 60 menších dílků jen teoreticky, stopnout je ještě neuměli. První mechanické hodinky na pérko, které počítaly sekundy, se začaly vyrábět až ve druhé polovině 16. století (tenkrát ten čas běžel ještě nějak pomaleji...). Babylóňané taky přišli s tím, že kruh má 360 částí (úhlů). Číslo 360 se jim líbilo nejspíš proto, že na tolik dní odhadovali délku roku. Šedesátku milovali, protože je beze zbytku dělitelná řadou jiných čísel a v tomhle systému se Babylóňanům dobře počítalo.

Prvočíslo z vesmíru

Oproti tomu sedmička tak matematicky pohodlná není a beze zbytku si ji moc nepodělíme. Je to prvočíslo, které jako by mezi všechna ta sudá čísla a násobky šesti vůbec nezapadalo. Naši předkové ale měli své důvody.

Záhady a konspirace

Mayský kalendář byl konečně rozluštěn, 819denní cyklus již není záhadou

O sedmidenním týdnu se píše v dekretu krále Sargona I. Akkadského z doby kolem 2300 př. n. l. Babylóňané byli nadaní astronomové a oporu pro sedm dní v týdnu našli právě ve hvězdách. Respektive v Měsíci a v planetách.

Číslo sedm považovali za posvátné. Sedm bylo hlavních vesmírných těles, která pozorovali pouhým okem (na vynález dalekohledu si lidstvo muselo ještě stovky let počkat). Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn.

Délku lunárního měsíce ustanovili na 28 dní a ten rozdělili na čtyři stejně dlouhé části po sedmi dnech. Každému dni pak přiřadili jednu z planet, proto některé názvy dní v angličtině a dalších jazycích vycházejících z latiny znějí podobně jako planety. Podle jiných zdrojů toto spojení s planetami vymysleli až později staří Řekové.

Pondělí (Monday) – Měsíc (Moon)

Úterý (Tuesday) – Mars

Středa (Wednesday) – Merkur

Čtvrtek (Thursday) – Jupiter

Pátek (Friday) – Venuše

Sobota (Saturday) – Saturn

Neděle (Sunday) – Slunce (Sun)

Sedmička se každopádně stala oblíbeným číslem i mimo Babylonii a našla si své místo v mytologii a literatuře. Nejznámějším důkazem je Starý zákon. Genesis. Bůh stvořil svět za šest dní a sedmý den odpočíval. Prostřednictvím křesťanství pak sedmidenní týden zdomácněl v dalších koutech světa.

Týden? Neznám

Civilizace před Babylónskou říší se k délce týdnu stavěly různě. Nejstarší kalendáře na planetě dokonce nic jako „týden“ neřešily. Jistí si samozřejmě být nemůžeme, ale naši neolitičtí předkové patrně členili kalendář na měsíce, které měly 29 nebo 30 dní, a s těmi už nijak dál nepracovali.

Přečtěte si také: Čas na Marsu ubíhá jinak než na Zemi. Jeho spočítání je noční můra, která ohrožuje lidskou kolonizaci

Obří kamenný kalendář Stonehenge, který se začal stavět přibližně před 4000 lety, má třicetidenní měsíc rozložený na tři týdny po deseti dnech. Desetidenní týdny byly relativně oblíbené napříč kulturami, ale praxe nebyla sjednocená. V Číně se používalo několik různých typů kalendářů. Aztékové a Mayové znali týden o 13 dnech. Starověcí Římané před příchodem křesťanství měli týden s osmi dny a na Jávě trval týden pět dní. Těch pět dní vlastně nezní jako špatná varianta. Pokud by se zachoval dvoudenní víkend, dalo by se o tom uvažovat...

Zdroj: IFL Science, Time and Date

Video, které jste mohli minout: Krok, který nemá obdoby. Pentagon zveřejnil záběry UFO, ven se dostaly i tajné dokumenty