31. srpna 2022 12:30

Boj o vládu v SSSR byl napínavý do poslední chvíle. Tragikomickou hru hnalo kupředu několik úmrtí

Když v roce 1981 v té době už senilní vůdce Sovětského svazu Leonid Iljič Brežněv předával v Moskvě Michailu Gorbačovovi Řád Říjnové revoluce, nepamatoval si ani jeho jméno, ani důvod jeho ocenění. „Co jste to tam rozjeli?“ ptal se ztěžka Brežněv o 25 let mladšího Gorbačova. „Kanál,“ odpověděl mu jedním slovem dlouholetý stranický tajemník Stavropolské oblasti ležící na jihozápadě SSSR.

Velký stavropolský kanál dlouhý 450 kilometrů, o který marně usiloval už J. V. Stalin, byl sice perlou zavlažovací soustavy celého Předkavkazska, energický rodák ze Stavropolu (* 2. března 1931) měl ale mnohem ambicióznější cíle. V té době byl už několik měsíců řádným členem nejužšího vedení komunistické strany – takzvaného politbyra – a jako vystudovaný právník a zemědělský inženýr úkosem sledoval potácivou gerontokracii, která sunula sovětskou ekonomiku k nevyhnutelnému kolapsu.

Střídání stráží

Jen několik měsíců po ocenění Gorbačovova podílu na zprovoznění klíčového zavlažovacího kanálu Brežněv zemřel. V Kremlu vládl 18 let a stal se tak po Stalinovi druhým nejdéle sloužícím vůdcem SSSR. Po Brežněvově smrti se do čela státu prodral jeho blízký spolupracovník Jurij Andropov, kterému v té době bylo 68 let. V čele SSSR se ale dlouho neohřál – zemřel už o 15 měsíců později v únoru 1984.

Jeho nástupcem se stal další Brežněvův vyvolený Konstantin Černěnko, který do úřadu nastoupil jako 72letý a nevyléčitelně nemocný muž. Prakticky neopouštěl nemocniční pokoj, který se pro potřeby televizních přenosů měnil na volební místnost nebo pracovnu. Obyvatelé největší říše světa neměli mít o jeho skutečné kondici ani tušení, Černěnko ale po 13 měsících této tragikomické hry na vládu zemřel.

„Úkol, který Černěnko dostal od brežněvovského okruhu, byl prostý a cynický: udržet se naživu několik měsíců jen proto, aby se jeho jménem a pod jeho portrétem mohl konat stranický sjezd, jenž by zvolil nové vedení, a hlavně aby zabránil Andropovovu vyvolenci Gorbačovovi stát se generálním tajemníkem,“ vzpomíná na mocenský boj v Kremlu v knize Zkáza Sovětského svazu přímý účastník těchto událostí a blízký Gorbačovův spolupracovník Andrej Gračov.

K údivu odborníků na dění v Kremlu (takzvaných kremlinologů) ale doprovodil poslední fosilii Brežněvovy éry ke hrobu u kremelské zdi překvapivě mladý a téměř neznámý muž. Novým generálním tajemníkem sovětských komunistů a faktickým vládcem země byl 11. března 1985 – pouhý den po Černěnkově smrti – zvolen právě Gorbačov. Vláda starců v čele Sovětského svazu skončila.

Konec gerontokracie

Gorbačov jednal rychle. Ke zvolení mu osobně gratulovali Margaret Thatcherová, George Bush starší i Helmut Kohl, kteří se měli brzy stát jeho hlavními partnery v jednáních o prolomení letité izolace komunistického tábora a ukončení studené války. Bylo na čase. Po 70 letech tuhého centralismu a potlačování jakékoliv osobní iniciativy představoval Sovětský svaz v roce 1985 nemotorného a zaostalého mastodonta odsouzeného přinejlepším ke smrti hladem.

Nový sovětský vůdce už ale měl v hlavě koncept perestrojky, tedy přestavby sovětské ekonomiky a nakonec i celého politického systému. Při zachování centrálního dohledu chtěl zvýšit autonomii podniků, probudit konkurenci a zvýšit životaschopnost ekonomiky. Prostředkem k tomu se měla stát větší otevřenost a diskuse ve společnosti, takzvaná glasnosť. Gorbačov umožnil dosud nevídané – lidé mohli otevřeně debatovat o zločinech stalinismu, zoufalé hospodářské situaci, korupci nebo třeba alkoholismu. V zemi přestal být blokován Hlas Ameriky a Moskva se poprvé přihlásila ke Katyňskému masakru.

Oslavovaný i zatracovaný Gorbačov

Gorbačov byl v čele státu pouhých šest let, a přestože mnohé reformy zůstaly jen na papíře, významně přispěl k pádu totalitních režimů ve střední a východní Evropě včetně Československa. V roce 1987 museli českoslovenští komunisté se skřípěním zubů vydat Gorbačovovu knihu Perestrojka i novoje myšlenije dlja našej strany i dlja vsego mira, česky Přestavba a nové myšlení. Vlastnictví útlé knihy s bílou obálkou, jež vyšla v nákladu 145 000 výtisků, tehdy vyvolávalo u normalizovaných Čechů a Slováků pocit něčeho nepatřičného.

Gorbačov sice v srpnu 1990 přečkal pokus o převrat, kterým se zastánci tvrdé linie uvnitř komunistické strany snažili o návrat k moci, Sovětský svaz ale zachránit nedokázal. Zatímco Evropa oslavovala zhroucení komunismu, důsledky černobylské jaderné katastrofy, války v Afghánistánu, rostoucího nacionalismu a nedostatku potravin a spotřebního zboží způsobily rozpad někdejší říše zla. Na konci prosince 1991 Gorbačov podepsal dekret, kterým zrušil svou funkci prezidenta Sovětského svazu a vzal na vědomí jeho zánik.

Putinova největší katastrofa

Gorbačov se poté stáhl z politického života. Stávající šéf Kremlu Vladimir Putin jeho šestiletou vládu označil za největší geopolitickou katastrofu 20. století, čímž jasně definoval svůj postoj k poslednímu vůdci Sovětského svazu. Nositel Nobelovy ceny míru Michail Sergejevič Gorbačov zemřel po vleklé nemoci 30. srpna 2022. Bylo mu 91 let.

ZDROJ: Time

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom