Smutný konec sovětských tanků. Desítky jich rezaví při plnění zvláštního úkolu
Jen kozy hledající ochlazení v poledním vedru dnes využívají stín poskytovaný rezivějícími řadami opuštěných tanků T-34 na Sokotře. Za normálních okolností by zde turista obdivoval endemickou flóru, která se na největším ostrově Blízkého východu díky jeho izolovanosti za miliony let vyvinula. Jenže to by ostrov o něco menší než Zlínský kraj nesměl zároveň trůnit uprostřed jedné z nejrušnějších námořních tras světa.
Právě tady na okraji Adenského zálivu a takřka na dohled od Afrického rohu s mysem Guardafui musel v minulosti ostrov, který je dnes součástí Jemenu, mnohokrát svou strategickou polohu obhájovat. Kolem jeho břehů cestou z Perského zálivu do Rudého moře a Suezského průplavu neplují jen ropné tankery, leží také na klíčové trase mezi pákistánským přístavem Gvádar a Džibutskem, kam směřuje jižní větev čínského megalomanského projektu novodobé Hedvábné stezky. V nedávné minulosti se pak vody kolem Sokotry staly cílem somálských pirátů.
Přečtěte si také: Většina českých tanků je v ostrém boji úplně k ničemu. Chybí část munice i klíčový prvek k palbě
T-34/85 na vyloďovacích plážích
Když v roce 1967 získal Jemen nezávislost na Británii, vznikly fakticky dva nezávislé státy. Na severu to byla Jemenská arabská republiky, Sokotra ale spadala pod Jemenskou lidovou demokratickou republiku, jejíž marxisticky orientovaná vláda vyhlásila v jižní a východní části Jemenu socialismus ne nepodobný tomu, jaký panoval ve střední Evropě. Zdejší režim se ekonomicky i vojensky spoléhal na Sovětský svaz, který měl dokonce v přístavu Berbera na pobřeží pevninské části socialistického Jemenu vojenskou základnu s více než 1000 vojáky.
Právě z dodávek dosluhující sovětské vojenské techniky pochází i bizarní přehlídka tanků rezavějících na pobřeží Sokotry. Několik desítek středních tanků T-34/85, které dobře znali i českoslovenští tankisté, trčí z kamenných okopů na dostřel potenciálních vyloďovacích pláží. V 70. a 80. letech je sem dopravila jihojemenská armáda, která se zcela v rozporu s jejich posláním rozhodla je odstrojit a umístit do trvalých postavení. Potenciálním nepřítelem byla v té době armáda severního Jemenu.
Těžké tanky na Kurilských ostrovech
Bizarní způsob obrany pobřeží pomocí tanků nebyl použit jen na Sokotře. Podobné relikty z dob studené války najdeme i na ostrově Šikotan, který je součástí Kurilských ostrovů patřících Japonsku. Na konci druhé světové války v srpnu 1945 se zde vylodilo několik stovek sovětských vojáků a Rusko dodnes ostrov okupuje. V 50. a 60. letech z obavy před japonskou nebo americkou invazí armáda na strategických místech na dostřel pobřeží rozmístila staré těžké tanky IS-2 a IS-3.
Jeden z nich navštívil v roce 2018 ruský urban explorer vystupující pod jménem CrossPorcupine, aby zjistil, že se jeho věž stále otáčí:
Mohlo by vás také zajímat: Obří skok pro českou armádu. Tank Leopard 2A8 se dočká i „izraelského štítu“, co vše dokáže?
Těžké tanky IS-3 (tedy Iosif Stalin) se začaly vyrábět až v květnu 1945 a do bojů druhé světové války tak už nezasáhly. Po válce se zúčastnily potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a okupace Československa v roce 1968. Do bojové akce se IS-3 dostaly za Šestidenní války, když zaznamenaly v barvách Egypta dílčí úspěch proti izraelským obrněncům. Byly ale těžkopádné, měly nespolehlivý pohon trpící pouštním prachem a pískem a nedokázaly rychle zaměřit cíl. Ze 100 kusů IS-2 a IS-3 jich tak bylo ztraceno 73, mnohé z nich Egypťané raději sami opustili.
Zdroj: The Economic Times, Contado Estrelas