8. prosince 2023 06:00

Většina českých tanků je v ostrém boji úplně k ničemu. Chybí část munice i klíčový prvek k palbě

Tank T-72 M4 CZ

České tankové vojsko stojí na křižovatce. Modernizovaných T-72M4 CZ je málo a čekají na výměnu důležitých systémů, darované německé Leopardy mají málo munice a zatím slouží hlavně k výcviku.

Na webu Global Powerfirepower pravidelně vychází porovnání síly tankových vojsk. V žebříčku, který ukazuje počet hlavních bitevních tanků všech zemí světa, se Česko v roce 2023 umístilo s 50 tanky na 91. místě za Norskem a Konžskou republikou. Údaj odpovídá situaci, kdy velkou část původních a dlouhodobě zakonzervovaných T-72 Česko odeslalo na Ukrajinu a armáda provozuje 30 modernizovaných T-72M4 CZ a dalších 20 T-72M1 určených v podstatě jen pro výcvik posádek aktivních záloh.

Přečtěte si také: Nejhorší tanky světa: Tyto válečné stroje dávno nepatří na bojiště, stále ho však neopustily

Když není dost munice

Jedinou tankovou jednotkou české armády je 73. tankový prapor „Hanácký“ s posádkou v Přáslavicích u Olomouce. Sem zamířilo v průběhu roku 2023 postupně i 14 starších německých tanků Leopard 2A4 darovaných Německem – správně bychom tedy měli pro případný konflikt počítat se 64 hlavními bojovými tanky a v žebříčku Global Powerfirepower se posunout na 64. příčku hned za Zambii. Skutečnost je ale jiná.

Postarší Leopardy jsou zatím jen předvojem budoucích dodávek tankové techniky. Armáda chce nakoupit až 77 nejmodernějších typů Leopard 2A8, starší německé tanky umístěné v Přáslavicích tak mají sloužit hlavně k výcviku. Podle informací webu iDnes.cz teď armáda k základnímu balíčku 120mm munice shání tisíce kusů tankových granátů různých typů, jež jsou pro nácvik střelby nezbytné. To ale v momentě, kdy válka na Ukrajině vyvolala hlad doslova po jakékoliv munici, není snadný úkol.

Čekání na optiku

O moc lepší situace ale není ani u dalších českých tanků. Před útokem Ruska na Ukrajinu měla Armáda ČR k dispozici 119 tanků T-72 včetně 30 modernizovaných T-72M4 CZ, z nich tři jsou štábní. Většina zakonzervovaných tanků ale putovala na Ukrajinu (díky tomu jsme dostali Leopardy) a o nasazení zbylých T-72M1 vyráběných v letech 1986–93 v ZŤS Martin v boji nemůže být ani řeč. Horší je, že ani tři desítky modernizovaných tanků by na bojišti nejspíš dlouho nevydržely.

Důvodem je váznoucí obměna klíčového prvku, kterým je systém řízení palby (SŘP). Dodavatelem je italská společnost Leonardo, která kontroluje původního dodavatele Galileo Avionica, jehož systém byl použit pro modernizaci T-72M4 CZ, zakázku pak realizuje státem vlastněný VOP CZ. Podle zdrojů iDnes je třeba vyměnit infrakamery, displeje, vyvažovací gyroskop a další klíčové komponenty pozorovací jednotky velitele a střelce pro detekci cíle ve dne i v noci. Právě SŘP má zásadní význam pro bojovou hodnotu tanku.

T-72 v Československu a ve válce v Zálivu

Tanky T-72 se v tehdejší Československé lidové armáda (ČSLA) objevily poměrně záhy už v roce 1973. O 11 let později je v licenci začalo Československo samo vyrábět, šlo o mírně modernizované verze T-72M a T-72M1 určené hlavně na export. Více než tisícovka strojů postavených v Martině dostala novou věž s keramickým jádrem a zesílené bylo i pancéřování korby. Tyto tanky se od nás dostaly do NDR, Alžírska, Iráku nebo Libye.

Válka v Zálivu v roce 1991 ale naplno odhalila hlavní slabiny původních T-72. Chyběl jim moderní systém řízení palby umožňující boj v noci nebo za špatné viditelnosti, o efektivní palbě za jízdy ani nemluvě. T-72 v jednotkách Saddáma Husajna také jen obtížně odolávaly spojenecké protipancéřové munici, naopak podkaliberní sovětská munice na pancéřování amerických M1A1 Abrams nestačila. Přestože byly o 20 tun těžší, předčily americké tanky, kterých bylo při operaci Pouštní bouře nasazeno přes 1 800, sovětské T-72 větší manévrovatelností. Klíčovými prvky další modernizace českých tanků této koncepce se tak v 90. letech staly právě moderní systém řízení palby a pohonná jednotka.

T-72M4 CZ: Řízení palby od Italů

Vůbec první prototyp modernizovaného tanku T-72M4 CZ byl v novojičínském Vojenském opravárenském podniku vyroben v dubnu 1997. Z původních poněkud megalomanských 350 kusů, o jejichž objednávce tehdy ministerstvo obrany uvažovalo, se v roce 2002 definitivně stalo dnešních 30 kusů. Prvních deset mělo stát 150 milionů Kč za kus, u dalších dvaceti se měla cena snížit na 120 milionů Kč za kus.

Typ T-72M4 CZ využívá SŘP od italské firmy Galileo Avionica (TURMS-T). Systém obsahuje binokulární denní periskop velitele s až 12násobným zvětšením a termovizní modul. Střelec má vlastní monokulární zaměřovač pro denní i noční vidění a k tomu laserový dálkoměr s rozsahem měření 300 až 10 000 m a přesností měření 5 m. Balistický a řídící počítač zpracovává data z několika senzorů. Jde o údaje o úsťové rychlosti střely, data z meteo senzoru, gyroskopu hlavně a věže, údaje o poloze věže a elevaci kanónu a také o teplotě munice.

Pohonná jednotka

Pokud jde o pohonnou jednotku, podařilo se do minimálně upraveného motorového prostoru (svislé zadní čelo korby je vyříznuto a namísto něj je přivařen obdobný díl s mírným sklonem) vměstnat příčně uložený, vodou chlazený elektronicky řízený dvanáctiválec CONDOR CV-12-1000 TCA britské firmy Perkins (dnes je součástí amerického koncernu Caterpillar) s přímým vstřikováním paliva, přeplňováním dvěma turbodmychadly a s mezichlazením plnícího vzduchu. Motor o zdvihovém objemu 26 100 cm³ dává maximální výkon 736 kW a maximální kroutící moment dosahuje 3400 Nm.

Díky tomu T-72M4 CZ zrychlí z 0 na 32 km/h za 8–10 sekund a v terénu je o 10 až 15 km/h rychlejší než předchozí verze. Kromě nového motoru na tom má zásluhu i upravený podvozek s novými torzními tyčemi a novými pružnými dorazy namísto původních pevných. Spotřeba 48 tun vážícího kolosu dosahuje na silnici 170 l/100 km, na polní cestě je to až 300 litrů paliva na 100 km.

Mohlo by vás také zajímat: Rusové zničili český tank i polského „Tvrďáka“. Záběry ukazují konec nevydařené akce Ukrajinců

Otázkou je, zda bude armáda ČR i dál provozovat oba typy tanků, tedy Leopard 2A8 a T-72M4 CZ. Komplikací pro duální systém je už rozdílná ráže – Leopardy využívají munici 120 mm, tedy standardní ráži NATO, kdežto všechny verze původně sovětských T-72 používají ráži 125 mm. Tanky T-72M4 se navíc nikdy nepodařilo vyvézt do zahraničí, což celý projekt modernizace značně prodražilo.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, iDnes

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom