Rok 1989 byl po všech stránkách revoluční. Vznikla ikonická fotografie a jedno gesto navždy změnilo svět
Rok, který otřásl světem (1) – Diana a AIDS
Rok 1989 byl rokem jako žádný před ním. Vše se v něm změnilo, svět před tímto rokem a po něm byl navždy jiným. Bylo to dvanáct měsíců významných zlomů, kdy velkolepě eskaloval boj za svobodu. Bořily se zdi, sjednocovaly národy a padaly režimy, které tu měly být na věčné časy.
V lednu 1989 se stal 41. prezidentem Spojených států amerických George H. W. Bush a zemřel katalánský malíř Salvador Dalí. V únoru se na oběžnou dráhu dostal první satelit systému GPS a Salman Rushdie se za své Satanské verše dočkal fatvy od íránského vůdce ajatolláha Chomejního. V dubnu se Motorola vytasila s nejmenším mobilním telefonem na světě – měl 23 cm na délku a stál 3 000 dolarů.
Princezna Diana se pacientům s AIDS pravidelně věnovala Zdroj: Getty Images
1989: Pekingské náměstí Tchein-an-men a muž stojící sám proti tanku Zdroj: Getty Images
1989: Následky zemětřesení v Kalifornii Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
1989: Motorola Micro T-A-C za 3000 dolarů Zdroj: Getty Images
Princezna Diana s črvenou stužkou symbolizující nemoc AIDS Zdroj: Getty Images
1989: Sametová revoluce v Praze Zdroj: Getty Images
Princezna Diana se pacientům s AIDS pravidelně věnovala Zdroj: Getty Images
1989: Pekingské náměstí Tchein-an-men a muž stojící sám proti tanku Zdroj: Getty Images
1989: Následky zemětřesení v Kalifornii Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
1989: Motorola Micro T-A-C za 3000 dolarů Zdroj: Getty Images
Princezna Diana s črvenou stužkou symbolizující nemoc AIDS Zdroj: Getty Images
1989: Sametová revoluce v Praze Zdroj: Getty Images
V červnu se pak proti koloně tanků na pekingském náměstí Tchien-an-men postavil neznámý muž s nákupními taškami v ruce a vznikla tak jedna z nejikoničnějších fotografií světové historie. Opravdu zlomové události ale měly teprve přijít.
Nenápadné gesto princezny Diany
V červenci 1989 podala princezna Diana ruku bez rukavičky někomu, kdo měl AIDS. Jediný okamžik dokázal zvrátit celosvětovou zdravotnickou krizi a doslova změnil svět. Jak můžete vidět v dokumentu Rok, který otřásl světem v sobotu večer na Prima ZOOM, Diana svým nenápadným gestem názorně a zcela přesvědčivě řekla světu, že pouhým dotekem se nelze infekční nemocí AIDS nakazit.
Diana se tématu HIV pozitivních pacientů vyloučených ze společnosti věnovala už dřív. V roce 1987 v londýnské Middlesexské nemocnici otevřela vůbec první oddělení pečující o nemocné s AIDS. Navštívila také pacienty v černošském Harlemu a pochovala si děti postižené touto zákeřnou chorobou.
Čtěte také: Poslední fotka princezny Diany vznikla chvíli před její smrtí. V osudové nehodě hrál roli alkohol
Borcení zdí i režimů
Diana strhla jednu pomyslnou zeď, ve čtvrtek 9. listopadu 1989 ale padla jedna skutečná, ta Berlínská. Padnout sice neměla a velkou roli sehrála náhoda, ale již večer téhož dne bylo jasné, že symbol studené války, Berlínská zeď, bude stržena. Zeď, která přes třicet let rozdělovala nejen jedno evropské město a jeho obyvatele, ale celý svět, šla k zemi během několika dnů.
Myšlenka svobody se na podzim roku 1989 šířila po celé východní Evropě. Série revolucí ukončila vládu komunistických režimů v zemích tzv. východního bloku. Nejprve v Polsku, poté v Maďarsku, v listopadu se začaly rozpadat režimy v NDR, Bulharsku a Československu. V prosinci byla násilně poražena i autoritářská vláda v Rumunsku. Během let 1989–1990 proběhly demokratické reformy i v Jugoslávii. Blížil se i rozpad Sovětského svazu, který se vydal na svoji nejistou cestu k demokracii na konci roku 1991.
Mohlo by vás zajímat: Historik: Berlínskou zeď Chruščov stavět nechtěl, jenže zde utíkaly statisíce Němců
Katastrofické zemětřesení
V roce 1989 se ale otřásly i jiné zdi. Úterý 17. října 1989 nebylo nijak výjimečným dnem až do 17. hodiny 4 minut a 14 sekund, kdy oblast San Francisca a zálivu Monterey zasáhlo zemětřesení Loma Prieta o síle 6,9 stupně Richterovy škály. Zřítila se řada budov, popraskalo plynové potrubí, ulice ničily požáry, lidé se ocitli bez vody, tepla i elektřiny a zřítil se i jeden most.
Dvoupatrový most Cypress Street Viaduct byl v době svého uvedení do provozu v roce 1957 považován za jednu z nejbezpečnějších konstrukcí v oblasti San Franciska v Kalifornii. Na konci 80. let se začalo uvažovat o jeho zesílení v souvislosti s přesnějšími seismickými výpočty, které však bylo kvůli nedostatku finančních prostředků odloženo.
Zemětřesení dvoúrovňový most kompletně zničilo, horní úroveň dálnice se zřítila na spodní a někde uvnitř uvízlo ve svých autech na 200 lidí. Mohlo jich být ale mnohem více. V té době se ale hrála světová série v baseballu a 60 000 místních obyvatel bylo na stadionu. Za normálních okolností by byly okolní dálnice totálně přecpané a přeplněná by byla i silnice na mostě Cypress Street Viaduct. Přesto zde zahynulo 42 lidí, celé zemětřesení pak zranilo téměř 4 000 osob a 63 lidí přišlo o život.
ZDROJ: Historic Newspapers
Sledujte Utajené příběhy českých dejin právě teď:
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
