7 věcí, které možná nevíte o Berlínské zdi: Kolik lidí ji překonalo a kolik za pokus zaplatilo životem?

Berlínská zeď byla vztyčena 13. srpna 1961 a padla 9. listopadu 1989. Už o ní samozřejmě byl napsán nespočet knih a článků, některé detaily vám ale možná dodnes unikaly.

1. Berlínská zeď padla omylem

Večer 9. listopadu 1989 padla na tiskové konferenci otázka, odkdy se ruší cestování na Západ jen s platným vízem. Nenápadný člen východoněmeckého politbyra Günter Schabowski po chvilce váhání odpověděl, že „ihned, bez otálení“. Na klíčovém jednání o této otázce totiž chyběl a odpověď si vymyslel. Východoberlíňané ihned po tiskové konferenci přenášené mnoha televizními i rozhlasovými stanicemi ještě téhož večera vzali hraniční přechody do Západního Berlína útokem.

2. Berlínskou zeď postavili 15 let po začátku studené války

Východní Německo chtělo stavět zeď už v roce 1953, podle serveru History.com to ale Sovětský svaz tehdy odmítl. V letech 1949 až 1961 přitom na Západ uprchly víc než 2 miliony východních Němců, většinou odborníků a technických profesionálů. Když v létě 1961 odliv lidí z Východu na Západ hlavně přes Západní Berlín dosáhl 1 000 za den, sovětský vůdce Nikita Chruščov se stavbou zdi souhlasil.

3. Berlínská zeď stála život nejméně 140 lidí

Někteří se snažili zeď jednoduše přelézt, další kopali tunely, prchali na rogalech nebo v zavazadlových prostorech aut. Celkem se tak podařilo zeď překonat nejméně 5 000 lidem. Ne všichni ale měli takové štěstí. Podle Památníku Berlínské zdi zaplatilo za pokus překonat Berlínskou zeď životem nejméně 140 lidí. První obětí se už 22. srpna 1961 stala Ida Siekmann, která se den před svými 59. narozeninami smrtelně zranila, když vyskočila z okna svého bytu na Bernauer Strasse 48, která tvořila hranici východního a západního sektoru Berlína. Jako poslední zaplatil životem touhu po svobodě 33letý Winfried Freudenberg, jehož horkovzdušný balon se v březnu 1989 zřítil na dráty vysokého napětí ve čtvrti Berlin-Zehlendorf už v americkém sektoru Berlína.

Medailonky všech známých obětí Berlínské zdi včetně osmi východoněmeckých pohraničníků, kteří zahynuli ve službě, najdete on-line na stránkách Památníku Berlínské zdi.

4. John F. Kennedy stavbu zdi přivítal s úlevou

V červnu 1961 byly Spojené státy a Sovětský svaz blízko nové války. Nikita Chruščov požadoval, aby John F. Kennedy stáhl americké a další západní síly z města, jinak zahájí blokádu Západního Berlína. Když se Kennedy dozvěděl, že Sověti místo blokády postavili zeď, značně se mu ulevilo. „Není to nijak krásné řešení, ale zeď je sakra o hodně lepší než válka. Toto je konec berlínské krize. Zpanikařila druhá strana – ne my. Teď nebudeme dělat nic, protože žádná další alternativa kromě války neexistuje,“ řekl podle listu The New York Times jednomu ze svých poradců.

5. Braniborská brána byla součástí zdi už v 18. století

Ikonická Braniborská brána (Brandenburger Tor), která korunuje třídu Pod Lipami (Unter den Linden) a v době studené války tvořila hranici východního a západního Berlína, byla v minulosti součástí úplně jiné zdi. Vznikla už v roce 1734 jako celní brána v opevnění Berlína, v letech 1788 a 1791 ji pak pruský král Fridrich Vilém II. přestavěl do dnešní podoby. V době existence Berlínské zdi se k bráně z východní strany nedalo přiblížit.

6. Berlínská zeď vznikla za jedinou noc

Aby zeď splnila svůj účel, kterým bylo zabránit útěkům východních Němců na Západ, musela Berlínská zeď vzniknout doslova naráz. V noci z 12. na 13. srpna 1961 proto několik tisíc příslušníků východoněmecké policie, vojska a lidových milicí začalo rozdělovat spící město pomocí ostnatého drátu a kamenných náspů v délce 41 km. Během několika hodin zůstalo z původních 80 hraničních přechodů jen 12 a cestující linek metra vedoucích přes stanici Friedrichstrasse si museli vystoupit. Později tudy vlaky ze Západního Berlína jen projížděly. Zeď přerušila celkem 12 linek S-Bahnu (nadzemní metro) a U-Bahnu (podzemní metro) a 193 ulic.

7. Zeď byla jen malou částí opevněné hranice

Ochranné pásmo později obklopilo Západní Berlín ze všech stran v celkové délce 165,7 km. Další opevnění vyrostlo na vnitroněmecké hranici mezi Německou demokratickou republikou (NDR) a Spolkovou republikou Německo (SRN). Jeho celková délka byla 1 400 kilometrů.

Odkaz na obrázkovou licenci: CC BY-SA 3.0 DE