5 důvodů, proč se Sovětský svaz musel rozpadnout: Nešlo jen o Černobyl a Afghánistán

Největší stát světa po 69 letech své existence zanikl 31. prosince 1991 poté, co o několik dnů dříve vůdci Ruska, Ukrajiny a Běloruska Boris Jelcin, Leonid Kravčuk a Stanislav Šuškevič podepsali na zámku Viskuli u běloruského Brestu takzvanou Bělověžskou dohodu. Poslední prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov už ji jen vzal na vědomí a na svou funkci 26. prosince 1991 rezignoval.

Co se stalo se zemí, na jejímž jednom konci zrály pomeranče, zatímco na druhém padaly záporné teplotní rekordy a jejíž občan se jako první člověk planety podíval do vesmíru? Je možné, že lidová parafráze názvu Fučíkovy knihy V zemi, kde zítra již znamená včera, která zněla V zemi, kde už včera snědli, co měli sníst až zítra, byla nakonec pravdivá? Tady je přehled hlavních důvodů, proč se největší stát světa nakonec rozpadl.

Post-Soviet visual. Abandoned pioneer camp "Cosmonaut ", Leningrad region, Russia, 2010s pic.twitter.com/hq11c2SJBa

— Soviet Visuals (@sovietvisuals) July 2, 2021

1. Kolaps ekonomiky

Podle některých ukazatelů byla v roce 1990 sovětská ekonomika druhou nejsilnější na světě, byl to ale jen mýtus. Ve skutečnosti v zemi chybělo jakékoliv spotřební zboží a desetinu celkového HDP tvořil černý trh. Růst mezd a tištění stále dalších a dalších bankovek roztočily inflační spirálu. Protože příjmy Sovětského svazu závisely v 70. a 80. letech na vývozu ropy a zemního plynu, strmý propad cen ropy – v roce 1980 stál barel 120 USD, zatímco o šest let později už jen 24 USD – způsobil katastrofu.

2. Jak se „uzbrojit“ k smrti

Jestliže je dnes pro mnohé členské země NATO včetně České republiky obtížné dávat na vojenské výdaje 2 % HDP, pro Sovětský svaz nebylo výjimkou ani 10-20 %. Přinejmenším od počátku 70. let se zbrojní výdaje značně navyšovaly ve snaze konkurovat Spojeným státům a situace se ještě zhoršila od roku 1983, kdy Ronald Reagan představil svůj projekt „hvězdných válek“ (Strategická obranná iniciativa, SDI).

Zbrojní výroba měla v Sovětském svazu přednost i v dobách, kdy se ekonomika potácela na pokraji krachu a totéž platilo i o vědeckých a technických kádrech. Ve chvíli, kdy Gorbačovem organizované reformy potřebovaly zkušené techniky a inženýry, pracovali všichni schopní Rusové na vývoji a výrobě zbraní.

3. Faktor Afghánistán

Deset let trvající sovětský vpád do Afghánistánu (1979-89) byl hlavním vojenským faktorem, který uspíšil zhroucení Sovětského svazu. Účastnil se ho více než jeden milion vojáků, z nichž nejméně 15 000 padlo a tisíce dalších byly zraněny. Na afghánské straně zahynulo přes milion lidí a z dalších čtyř milionů se stali uprchlíci.

Sovětská armáda glorifikovaná díky porážce Hitlera ve druhé světové válce i potlačení demokratických sil v Maďarsku (1956) a Československu (1967) si najednou nevěděla rady s mudžahedíny vyzbrojenými americkými raketami Stinger. Ztráty na lidech a vojenské technice rostly úměrně s tím, o kolik více peněz afghánské dobrodružství polykalo. Navíc jakmile se díky Gorbačovovým reformám v roce 1985 uvolnila cenzura, začaly se sovětský tisk a veřejnost ptát po smyslu této války. Hlavně v evropských republikách SSSR docházelo k protiválečným demonstracím a Pobaltí dokonce v roce 1990 využilo situace k odtržení od SSSR.

24 Dec 1979: #Soviet Union invades #Afghanistan as they worry that the #communist government of Hafizullah Amin is on the verge of collapse. The Soviet–Afghan War would last just over nine year with the Soviets eventually forced to withdraw. #history #ad https://t.co/u0hkO7e0dI pic.twitter.com/3G8euqMY9l

— Today In History (@URDailyHistory) December 25, 2021

4. Havárie v Černobylu

Michail Gorbačov byl u moci teprve něco přes rok, když 26. dubna 1986 explodoval čtvrtý reaktor černobylské jaderné elektrárny. Exploze a následný požár vytvořily 400krát větší objem jaderného spadu, než měla na svědomí jaderná bomba v Hirošimě. Oficiální reakce Gorbačovovy vlády na tuto katastrofu měla být zatěžkávací zkouškou glasnosti, jak se Gorbačovem prosazovaná politika otevřené informovanosti nazývala.

Skutečnost ale byla dost děsivá. Komunističtí funkcionáři odmítli zrušit prvomájové průvody a v nedalekém Kyjevě se jel cyklistický Závod míru. O samotné katastrofě se obyvatelé Sovětského svazu dozvěděli ze Švédska, kam vzápětí radioaktivní mrak doputoval. Rozsah a ničivost katastrofy úředníci a aparátčíci před vlastními lidmi ještě dlouho tajili a sám Gorbačov vydal oficiální prohlášení až 18 dnů po výbuchu. O několik desetiletí později přiznal, že víc než jeho perestrojka (česky přestavba) se o pád Sovětského svazu zasloužil právě Černobyl.

https://t.co/F0LSBYWn5X #Pripyat #Panorama #Chernobyl #Exclusion #zone #Abandoned #Decayed #radiation #Energetic pic.twitter.com/ypQgpfwFtg

— Pripyat in Panoramas - Chernobyl Exclusion zone (@pripyatpanorama) December 6, 2015

5. Občané versus stát

Když se 31. ledna 1990 v Moskvě otevřela první prodejna řetězce McDonald’s, jednalo se jen o vnější důkaz změn, jimiž sovětská společnost procházela. Cílem Gorbačovovy glasnosti a perestrojky totiž nebylo nic menšího než proměna sovětského ducha, jakási nová dohoda mezi sovětským režimem a jeho lidem. „Všechno je shnilé. Musí se to změnit,“ řekl Gorbačovovi už v roce 1984 jeho přítel a budoucí ministr zahraničí Eduard Ševarnadze. Jenže tak rozsáhlá změna byla nad jejich síly.

Nakonec se ukázalo, že napětí mezi občany uvědomujícími si svá práva a sovětským státem s poničenou důvěryhodností je příliš velké na to, aby se dalo překonat. Ukázal to i poslední pokus komunistických zastánců tvrdé linie o převrat v srpnu 1991, který nakonec Sovětský svaz rozbil.

ZDROJ: Britannica: Why Did the Soviet Union Collapse?