Smrt princezny Diany minutu po minutě: V osudných chvílích padala nečekaná rozhodnutí

O tom, co se v noci ze 30. na 31. srpna 1997 stalo, existují desítky konspiračních teorií. Připomeňme si, jak přesně k děsivé nehodě došlo a jakou roli v ní vlastně hráli paparazzi, na které se celý svět dlouho díval jako na viníky.

Diana Spencerová byla ikonou od chvíle, kdy v roce 1981 řekla britskému princi Charlesovi své ano. Dívka, která se najednou stala princeznou, byla v té době ještě mladičká a nikdo nemohl tušit, jak silný hlas nakonec získá a kolik odvahy bude mít. Nakonec jejímu kouzlu propadli snad všichni, bohužel až na vlastního manžela, který už během prvního interview po svých zásnubách na otázku o své zamilovanosti vyhýbavě odpověděl: „Ať už láska znamená cokoli.“

Vnitřně trpěla

Diana se dlouho trápila a zápasila mimo jiné s bulimií. Několikrát se dokonce pokusila o sebevraždu. Navenek ale vždy působila jako důstojná členka britské královské rodiny, navzdory faktu že se její manželství hroutilo. Charles jí byl pouhých pět let po svatbě nevěrný s Camillou Parker Bowlesovou, která byla vždy jeho femme fatale.

Britští novináři byli Dianě neustále v patách, tím víc, čím častěji na světlo světa prosakovaly informace o jejích manželských problémech. Neoficiálně se Diana s Charlesem rozešli už v roce 1992, rozvod se ale neuvěřitelně táhl a až 28. srpna roku 1996 se jej povedlo finalizovat, přestože pár žil dávno odděleně. Diana tak konečně získala alespoň nějakou část tolik vytoužené svobody; život jí ale značně komplikovali všudypřítomní paparazzi a svou znovu nabytou svobodu si bohužel nemohla užívat dlouho.

Osudný večer minutu po minutě

Je sobota 30. srpna 1997 15 hodin a 20 minut a soukromé letadlo Dianina přítele, filmového producenta z miliardářské rodiny Dodiho Al-Fayeda, právě v Paříži dosedá na letištní ranvej. Princezna s Dodim v něm přiletěli z romantické dovolené na francouzské a italské riviéře. Na letišti na ně už čekají dvě auta, která je mají odvézt do hotelu Ritz Paris. Jedno z nich řídí Dodiho pravidelný řidič Philippe Dourneau a za volantem druhého sedí nováček Henri Paul z hotelové bezpečnostní služby, kterému ostřílený šofér dokonce musel ukazovat některé ovladače v autě, aby ho uměl plně obsluhovat.

Z Ritzu se ve 20:00 přesouvají do nedaleké Dodiho vily s plánem zajet si odtamtud na večeři do restaurace Chéz Benoit. Když ale před desátou večer vyrážejí, aby svou rezervaci ve 22:00 stihli, lepí se jim na paty 15 fotografů na motorkách. Na poslední chvíli se proto rozhodnou změnit plány. Místo do Chéz Benoit odjíždějí zpět do Ritzu. Ve 22:00 už sedí u jídla. Že bude losos se zeleninou a chřestovou omeletou Dianiným posledním jídlem v životě, v té chvíli nikdo ještě nemůže vědět.

Nepovedený odjezd v utajení

Řidič Henri Paul mezitím v Ritzu na baru popíjí pivo a skotskou; má už po službě a nečeká, že bude ještě muset řídit. Jenže vzhledem k tomu, že se ve 23:30, kdy Diana s Al Fayedem dojídají večeři, už stihly u hotelu shromáždit celé davy zvědavců a novinářů, vymyslí si Dodi, že s Dianou a svým bodyguardem Trevorem Rees-Jonesem raději hotel zadním vchodem opustí a pojedou do jeho vily, kde budou mít více soukromí.

Aby byl podvod dokonalý, posílá Al Fayed ve 23:35 svého obvyklého řidiče Philippa Dourneau dělat i s autem k přednímu vchodu návnadu pro paparazzi. A tak se stane, že se Henri Paul musí do služby vrátit a i s alkoholem v krvi usednout za volant mercedesu, do kterého mladý pár sedmnáct minut po půlnoci v neděli 31. srpna nastupuje u služebního východu z hotelu. Plán ale nevychází. Odjíždějící limuzíny si několik fotografů přece jen všímá, naskakují na motorky a rychle ujíždějící vůz začínají zběsile pronásledovat.

Náraz do 13. pilíře

Je 0:21 a Henri Paul jede ulicemi Paříže rychle a nebezpečně. V krvi má minimálně třikrát víc alkoholu, než povolují tehdejší francouzské zákony. A to, jak se nakonec vyšetřovatelé shodnou, je hlavní příčina, proč mu přibližně v 0:23 jeden z riskantních pokusů pronásledujícím fotografům ujet nakonec ošklivě nevychází. Rychlostí těsně pod 150 kilometry v hodině se řítí do tunelu pod mostem Pont de l‘Alma, když před sebou náhle spatří bílý, pomalu jedoucí Fiat. Paul prudce sešlapuje brzdy, strhává řízení do strany a nad vozem definitivně ztrácí kontrolu. Auto naráží do jednoho z bytelných kamenných pilířů. Tunelem rezonuje ozvěna strašlivého zvuku, který limuzína tříštící se o kámen vydala.

Děsivý čelní náraz okamžitě usmrcuje jak Henriho Paula, tak Dodiho Al Fayeda. Diana je uvězněná v troskách auta a Trevor Rees-Jones, který je jako jediný v autě připoutaný, je v bezvědomí; má vážně poraněnou hlavu a roztříštěný hrudník. Jako jediný nakonec nehodu přežije, ale za strašlivou cenu. Všechny kosti v jeho obličeji jsou polámané, chirurgové jeho tvář budou muset doslova zrekonstruovat podle fotek; použijí k tomu 150 kousků titanu a z části jeho vlastní lebky mu udělají lícní kosti. V nemocnici Rees-Jones stráví 10 dní v kómatu a chirurgové se na něj budou chodit dívat jako na raritu a divit se, že přežil. Na děsivou nehodu si nikdy nevzpomene, poslední, co si z večera bude pamatovat, je nástup do auta.

Pokusy o záchranu za doprovodu cvakání fotoaparátů

Fotografové na místo nehody přijíždějí během několika okamžiků. Někteří z nich se snaží otevřít dveře a zraněným pomoci, někteří ale místo toho raději vytahují fotoaparáty a jako o život fotí celou zkázu; zdemolované auto, mrtvé, zkrvaveného bodyguarda i zraněnou Dianu, která je při vědomí a v obrovských bolestech. Řidiče Fiatu přítomní paparazzi vynervují natolik, že zazmatkuje a od nehody ujíždí. Jeho identita se nikdy nezjistí.

První pomoc oběma zraněným poskytuje až lékař Frederic Mailliez, který v 0:24 náhodou projíždí okolo a je to také on, kdo volá sanitku. První záchranáři dorážejí v 0:32, ještě dřív jsou ale na místě nehody policisté a tvrdě zasahují proti fotografům. Zabavují celkem přes dvacet filmových pásků, pět paparazzi zatýkají a pro další dva si přicházejí dodatečně.

Jen tři minuty po záchrance přijíždějí také hasiči a princeznu z trosek mercedesu s pomocí elektrické pily vyprošťují, což trvá víc než dvacet minut. Po celou dobu vyprošťování je Diana při vědomí, přestože si stěžuje na bolest a má slabý pulz; na první pohled tak záchranářům přijde, že má jen několik zlomených žeber, její vnitřní zranění jsou ale bohužel zcela devastující. Proto také v 1:00, když ji konečně z auta vyřezávají a uvolňují tlak, ihned kolabuje. Náraz jí totiž poškodil tepnu, která přivádí krev ze srdce do plic. Takové vnitřní krvácení nemůže přežít. Cestou do nemocnice ji několikrát resuscitují a na sále, kam ji převezou ve 2:00, dostává několik transfuzí. Přes veškerou snahu všech přítomných ale umírá. Čas smrti lékaři stanovili na 4:00. Pouhých 41 minut poté už o smrti informuje tisková agentura AP.

Traumatizované děti

V následujících sedmi dnech svět obletěla nejen zpráva o smrti milované princezny, ale také fotografie trosek auta; už tak obrovské mediální šílenství, se kterým se Diana musela během posledních let svého života, navíc neustále eskalovalo. Bez diskuse se jednalo o jeden z nejhorších týdnů, které kdy britská královská rodina zažila a daň, kterou si těchto sedm dní vyžádalo na Dianiných dětech, princi Williamovi a Harrym, je jen těžko představitelná. Oba navíc museli na pohřbu své maminky trpět nejen novináře a fotografy, které z její smrti vinili, ale také televizní kamery a vědomí, že je při smutném procesí sledují dvě miliardy lidí u televizních obrazovek.

Nijak navíc nepomohlo, že se vyšetřování vleklo a objevovaly se různé konspirace. Mnoho z těchto řečí podněcoval i Dodiho otec. Spekulovalo se o tom, že byla Diana těhotná, že byli s Dodim zasnoubení a také o tom, kdo za celou nehodu může a jestli to nebyla vražda naplánovaná přímo britskou královskou rodinou.

A je tomu tak vlastně částečně dodnes, přestože vyšetřovatelé za viníka nakonec jasně označili Henriho Paula. Kromě značného množství alkoholu totiž objevili v září 1997 v jeho těle také dvoje různá antidepresiva. Většina lidí je ale přesto přesvědčená, že krev na rukou mají také paparazzi, kteří mladý pár pronásledovali.

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora