Nacistické podzemní město je obrovské a zabíjelo i po válce. Dnes se v něm každý může ztratit až na 8 hodin

Podzemní areál mezi řekami Odrou a Vartou, které dnes tvoří část německo-polské hranice, je poměrně zachovalý. Jeho pohnutou historii dnes připomíná muzeum Międzyrzecki Rejon Umocniony - Muzeum Fortyfikacji i Nietoperzy, které zve na průzkum 30 kilometrů chodeb, v nichž se ukrývali nacističtí vojáci.

Betonové ambice

Kopat tu začali už před druhou světovou válkou. Adolf Hitler ve 30. letech 20. století zahájil rozsáhlou militarizační kampaň, jejíž součástí byl záměr zabezpečit východní hranici Německa před Polskem a Sovětským svazem. Jeho stratégové věřili, že ochrana koridoru v Lubušské bráně, která tehdy ještě spadala pod Německo, bude klíčová pro bezpečí Berlína. V roce 1935 Hitler schválil plány, které byly víc než ambiciózní, a rok nato se začalo stavět.

Druhá světová válka

Porsche vyráběl pro Hitlera tanky i slavná auta. Nacistický konstruktér pocházel z Čech, past sklapla ve Francii

Inženýři si představovali téměř 80 kilometrů dlouhou obrannou linii, na které se mělo pracovat do roku 1951. Přestože se projekt nedočkal dokončení, řadil se mezi nejmodernější opevnění na světě. Jen na centrální část padlo téměř 60 tisíc kubíků betonu a komplex by pojal desítky tisíc vojáků.

Priority nacistického Německa se ovšem v průběhu stavby změnily. Jeho pozornost se upřela na opačnou stranu, k Francii, a práce na Ostwallu ustaly. Po invazi do Polska v roce 1939, čímž začala válka, strategický význam Ostwallu odpadl. V lednu 1945 oblastí prošla Rudá armáda a dobyla linii během pouhých tří dnů. Nacisté podzemní město opustili.

Partypeople a netopýři

Ostwall nějakou dobu spravovala polská armáda, náklady na údržbu se ale šplhaly do nesmyslných výšin – a tak tu od 60. let zůstalo pusto, prázdno, až na netopýry. Na počátku 80. let je vyhnala hlučná subkultura, která si začala říkat Bunker People. Až do konce 90. let tady pořádala nejen ilegální rave party, ale třeba i svatby. Připomínkou téhle divoké éry jsou graffiti na zdech s vyznáními lásky i protikomunistickými hesly. A zůstávají i smutné vzpomínky. Nejméně pět lidí zde během té doby přišlo o život, ať už kvůli neopatrnosti a pádům do nebezpečných, neoznačených šachet, nebo v důsledku požárů způsobených kouřením.

Přečtěte si také: Nedobytnou pevnost Douaumont obsadil jediný voják. Němci se v ní škvařili k smrti

Po milovnících undergroundové zábavy převzali opět nadvládu nad bunkry netopýři, kteří tu po válce našli ideální místo pro zimování. Každý podzim jich z celé Evropy přilétají desítky tisíc, což z Ostwallu činí jednu z největších netopýřích kolonií na kontinentu.

Druhá světová válka

Při obraně velké pevnosti zemřelo 40 tisíc nacistů. Splnění Hitlerova rozkazu by vedlo k ještě většímu masakru

Tunely pro vlak

Muzeum se otevřelo veřejnosti v roce 2011. Vstupní bunkr se zelenými kupolemi ve tvaru houby vypadá jako z pohádky, vzduch uvnitř je chladný a vlhký. „Nacisté tento komplex plánovali pro dlouhodobý pobyt vojáků, takže vše postavili tak, aby to bylo déle obyvatelné,“ říká Mikolaj Wiktorowski, průvodce muzea a nadšený znalec místní historie. Dole v chodbách se přenesete desítky let nazpět, jako by vojáci nikdy neodešli. V místnostech hlídkují figuríny v uniformách, jsou tu postele i toaleta.

Ostwall je ukázkou precizní inženýrské práce. Schodiště vedoucí dolů je postaveno s mrazivou přesností, čímž jsou nacistické megastavby proslulé. Široký centrální tunel pod schodištěm lemují železniční koleje a potrubí. Jste 40 metrů pod zemí, v chodbě dostatečně velké, aby pojala vlaky a vojenská vozidla. Čím hlouběji jdete, tím chladnější je vzduch, až mrazí v zádech. Atmosféra z postapokalyptických sci-fi tu dostává jasné kontury. Nepřepadnou vás esesáci, ani zombie nebo mutanti. V temnotě se ale přece jen někdo skrývá a není možné ho ignorovat.

Adolf Hitler

Hitler velel nacistické říši z ozbrojeného vlaku. Podívejte se na jeho mobilní pevnost

Hibernujeme, nerušit!

Někteří netopýři nehybně visí ze stropu a spí, jiní náhle vylétají ze tmy a jejich hlasité pískání se odráží od betonu. Nikdo přesně neví, kdy tunely poprvé kolonizovali. Vědci je začali monitorovat až v 70. letech. Dnes zde zimuje dvanáct druhů netopýrů. „Netopýři objevili tunely a zamilovali si zdejší stabilní teplotu. Do systému se dostávají povrchovými bunkry a větracími šachtami,“ vysvětluje Wiktorowski. „Během období hibernace na konci podzimu a v zimě může jejich počet přesáhnout 40 tisíc.“ Aby si mohli odpočinout, omezuje v době zimního spánku muzeum svůj provoz.

Pokud se sem vydáte, máte na výběr z krátké trasy trvající hodinu a půl, delší dvouhodinové nebo extrémní, která může zabrat tři až osm hodin. Muzeum navíc nabízí jedinečnou příležitost projet se podzemní dráhou nebo BTR-152 – sovětským obrněným transportérem z 50. let 20. století.

Zdroj: CNN, Abandoned Spaces

Video, které jste mohli minout: Jsi otvírák na konzervy. Afričtí vojáci válčící na Ukrajině popsali CNN, jak je Kreml podvedl