Lesní vrah zabil 15 lidí kvůli drobným. Poslední oběť pozval na rande a stalo se mu to osudným
Možná si někdo vzpomene na případ „lesního vraha“ z roku 2005. Viktor Kalivoda dvakrát vyrazil do lesa s pistolí a zabil tam tři lidi. Nejspíš by jich bylo víc, kdyby ho nedopadla policie. 70 let před českým lesním vrahem řešila sovětská policie na první pohled podobný případ. V lesích v okolí Leningradu se začala objevovat těla obětí neznámého střelce. Jenže v tomto případě těch mrtvých bylo nejméně 12. Pachatel do dějin sovětské kriminalistiky vstoupil pod přezdívkou „jednoruký bandita“.
29. srpna 1933 se v lesíku na okraji Leningradu ozvaly dva výstřely. Policisté později na místě našli mrtvé manžele, kteří se vypravili na houby. Příčinou smrti byl v obou případech výstřel do hlavy. Přinejmenším první oběť zemřela dřív, než si stačila uvědomit, co se děje.
Motiv mohl být loupežný, z kapes zmizely drobné, muž byl bos a žena bez svrchníku. Jenže, kolik peněz s sebou lidé berou, když jdou na houby? A jak drahé oblečení mají na sobě? Pokud by vrahovi šlo jen o zisk, zaměřil by se na jinou, výnosnější kořist.
Přečtěte si také: Hromadné znásilnění mladé ženy pobouřilo Leningrad a nahlodalo mýtus o komunismu bez zločinu
Skupina obětí
O den později se lesem procházela skupinka kolegů z práce. V jejich počtu se zdroje rozcházejí. Podle některých mělo jít o dva muže a tři ženy, podle jiných pouze o muže a dvě ženy.
Pravděpodobnější bude druhá verze, protože zabití pěti lidí výstřelem do hlavy by byl i pro vynikajícího střelce nadlidský úkol. Při prvních dvou výstřelech by se zbytek skupiny rozprchl. Pachatel ale udělal chybu – ani při prohledávání kapes si nevšiml, že ženu pouze těžce zranil a je v bezvědomí.
V takovém stavu se ji podařilo dostat do nemocnice. Celý den u ní hlídkovali policisté a čekali, až se probere, jenže štěstí stálo při vrahovi. Oběť zemřela, aniž by nabyla vědomí.
Démon proti bolševikům?
Neznámý útočník dva roky s přestávkami vraždil své oběti v lesích v okolí Leningradu a vraždy nedávaly smysl. Všechno to byli lidé, kteří se prostě jen náhodou ocitli ve špatný čas na špatném místě, tedy před hlavní vrahovy zbraně.
Postupně zabil ptáčníka, který vybíral svůj úlovek z pastí, starého továrního dělníka, a v jednom dni v rozmezí dvou hodin dva manželské páry na procházce. Podle toho vypadala jeho kořist– něco drobných, pár prakticky bezcenných svršků, zlaté zubní korunky, a klec s chyceným ptákem. Někdy vrah zabil několik lidí za den, jindy o sobě dlouhé měsíce nedal vědět.
Při této nahodilosti se policisté neměli čeho chytit. Snad jen jedna věc byla zvláštní... smrtelná zranění nezpůsobovaly klasické tovární střely, ale ocelové kuličky z ložisek. V okolí Leningradu se navíc objevila šeptanda, podle níž byly vraždy dílem démona, který se mstí bolševikům za rušení a bourání kostelů.
Vrah pozval oběť na rande
Pokud nahodilé vraždy nedávaly smysl, ještě podivnější bylo dopadení pachatele. 18. března 1935 se na policii dostavila dívka s neuvěřitelným příběhem. Byla se s milým projít v lese, když se ozval výstřel a zabil ho. Druhá rána ji škrtla o tělo. Padla na zem a dělala mrtvou. Když ji vrah začal šacovat, všiml si, že ještě žije a znásilnil ji. Bála se o život, protože vrah určitě nebude stát o svědka zločinu. Jenže muž ji nejen nechal naživu, ale dokonce pozval na rande.
Za normálních okolností by policisté považovali výpověď za slaboduchý výmysl, jenže v podstatě všechno kromě závěru odpovídalo způsobu, jakým vraždil neznámý střelec, po kterém šli už dva roky. Dívka dále vypověděla, že to byl mladý muž, docela fešák, kdyby mu nechyběla část ruky – přesněji celá dlaň i s prsty.
Zvlášť ta zmínka o chybějící části ruky byla důležitá. S takovým zmrzačením v okolí žil jen jeden člověk – Alexandr Labutkin. Domovní prohlídka definitivně dala dívce za pravdu. Labutkinova manželka přešívala z oblečení mrtvých šaty pro sebe a v domě se našla i vražedná zbraň.
Černá kronika SSSR
Zatímco společnost měla směřovat k zářným zítřkům, v zemi sovětů se vraždilo, loupilo, kradlo. A protože Sovětský svaz byl skutečně velký, i zločiny tu byly pro nás svým rozsahem skoro nepředstavitelné. I když se aspoň o některých v sovětském dobovém tisku psalo, v Československu byste zmínky hledali jen těžko. Náš vzor totiž měl být bezchybný. Největším, nejzávažnějším a nejzajímavějším zločinům se bude věnovat seriál Černá kronika SSSR.
V seriálu dosud vyšlo:
Hromadné znásilnění mladé ženy
Nejmazanější sovětský zločinec
Velký sovětský podvod s kaviárem
Vydírání podnikatelů v Sovětském svazu
Královna sovětského podsvětí
Falešný novinář zabíjel kvůli medailím
Nejkrvavější únos letadla
Falešná jednotka Rudé armády
Krvavá sekta kastrátů
Geniální padělatel bankovek
Masový vrah žen a dětí
Přestřelka v letadle
Tovární střelec
Jedno měly všechny vraždy společné – spáchal je člověk, který uměl střílet. Vysvětlení je v Labutkinově minulosti. Jeho otec pracoval celý život v leningradské muniční továrně Krasnoznameněc, a když synovi bylo 17 let, zařídil mu tam práci. Dneska už nezjistíme, při jaké příležitosti se to stalo, ale někdo u něj objevil fenomenální nadání pro střelbu, a tak Alexandr nastoupil jako specialista na testování munice.
V podstatě jeho úkolem v práci nebylo nic jiného než střílet. A cvik, jak známo, dělá mistra, takže zanedlouho dokázal stejně dobře trefovat, ať držel zbraň v levé, nebo v pravé ruce. Stal se ceněným specialistou se slušným platem, který mu umožňoval oblékat se jako správný leningradský švihák. I když Labutkin pocházel z dělnické rodiny, rád dával najevo, že je něco víc.
Továrna Krasnoznameněc vznikla roku 1843 na základě požadavku carské armády vyrábět vlastní perkusní zápalky. Tehdy byla první svého druhu na území Ruska. V 30. letech vyráběla zápalky nejen pro náboje do pušek a pistolí, ale také pro munici do leteckých kulometů a některé ráže děl. Podnik jako akciová společnost existuje dodnes a stále se věnuje zbrojní výrobě.
Konec tučných let přišel pro továrního střelce záhy a nečekaně. Jedna verze říká, že Labutkin pomáhal dobývat ze země pařezy na obecním pozemku, jiná, že to bylo na jeho vlastním. Ale to v příběhu nehraje roli. Důležité naopak je, že si na to z továrny přinesl výbušninu a ta při neopatrné manipulaci explodovala. Právě tak přišel Labutkin o ruku v zápěstí.
To byl konec leningradského šviháka, protože o jednorukého střelce už neměli v muniční továrně zájem. Našel sice místo v chemičce jako údržbář potrubí, ale to už bylo místo hůř placené. Tady někde nastal okamžik, kdy se Labutkin vydal na cestu vraha.
Vrána k vráně sedá
Ještě před úrazem se Labutkin stihl oženit, přičemž na jeho nový vztah beze zbytku platilo přísloví „vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá“. Marii bylo teprve 17 let a už měla u policie vroubek kvůli drobné krádeži. Podobně jako Labutkin by si ráda dopřávala pěkné oblečení a večeře v lepších restauracích, jenže tomu neodpovídal příjem.
Přesto by neměl vzniknout dojem, že rodina strádala. Labutkinův plat i po úrazu spolu s malým hospodářstvím u domu zaručoval existenci lepší, než měly miliony sovětských občanů.
Marija Labutkinová pokaždé věděla, co bude její manžel dělat, když si bral revolver a odcházel s ním do lesa, ale vůbec jí to nevadilo. Svršky zavražděných žen přešívala pro svůj šatník, ostatní věci se pokoušela zpeněžit. V případě zavražděného houbaře jí nedělalo problém připravit večeři z hub, které oběť nasbírala. V jistém ohledu byla stejně otrlá jako její muž.
Mohlo by vás také zajímat: Černá kronika SSSR: „Zasloužilý mučitel“ sadisticky zavraždil sedm chlapců. Vše si natáčel
Revolver Nagant
Ačkoliv se revolver ráže 7,62 mm stal jednou z ikonických zbraní Sovětského svazu, kde se vyráběl až do roku 1945, vznikl původně v Belgii a jeho konstruktérem byl León Nagant. Zatímco většina revolverů je šestiranných, Nagant má válec na sedm komor. Používá vlastní druh munice, u které je střela „utopena“ v nábojnici. Má to svůj důvod, kterým je další zvláštnost revolveru. Konstruktér se pokusil zabránit úniku plynů mezerou mezi válcem a hlavní. Přední část nábojnice se proto zasouvá do přechodového kužele hlavně. Cílem bylo zvýšit výkon zbraně.
Tajemná zbraň i munice
Zvláštností v příběhu byla i vrahova zbraň. Typově se jednalo o revolver Nagant, který se v Rusku a později v Sovětském svazu vyráběl ve velkém. Jenže ten konkrétní kousek, kterým pachatel vraždil, nikdy žádnou továrnu neviděl.
Krátce poté, co se Labutkin zotavil, požádal svého známého-zámečníka, jestli by mu nevyrobil stejný revolver, jaký měl v továrně. Řemeslník zřejmě neměl podezření, k čemu má jeho výrobek sloužit, mohl si s klidným svědomím myslet, že Labutkinovi prostě střílení chybí. A zpočátku to tak opravdu vypadalo. Jednoruký střelec předtím, než se vydal na svůj první „lov“, pilně trénoval na lahvích a plechovkách.
Zvláštní a těžko vysvětlitelné ale je, proč vrah místo standardních střel používal kuličky z ložisek. Můžeme předpokládat, že nábojnice, zápalky, střelný prach si domů nanosil v době, kdy pracoval v muniční továrně. Proč ale nekradl celé náboje, ke kterým musel mít jako tovární střelec přístup?
Smrt do 24 hodin
Některé zdroje uvádějí, že Labutkin zavraždil 12 lidí, jiné zmiňují 15. Ať už platí první, nebo druhý údaj, vrah nemohl čekat, že by vyvázl s jiným trestem než tím nejvyšším. Jednání soudu bylo krátké, o důkazech nikdo nepochyboval – část věcí zavražděných se našla u Labutkinových doma stejně jako vražedná zbraň a byla tu také výpověď poslední oběti, která útok přežila.
Alexandr Labutkin si vyslechl trest smrti, který byl do 24 hodin vykonán, jeho ženu čekalo 10 let v pracovním táboře. Vzhledem k tomu, že se v Sovětském svazu vykonával trest smrti zastřelením, je dost pravděpodobné, že Labutkin zemřel výstřelem ze stejného typu zbraně, jakou sám používal.
Za uzavřeným případem zůstává jeden otazník – proč? Změnil úraz Labutkina natolik, že se z člověka, jenž byl jen povrchní, stal vrah? Chtěl dokázat, že navzdory ztrátě ruky je stále vynikající střelec? Nebo to byly jen obyčejné loupežné vraždy? To už se nikdy nedozvíme.
Zdroj: murders.ru, CNN Prima NEWS
Video, které jste mohli minout: Neuvěřitelný příběh českého sériového vraha. Popravě unikl o vlásek, teď plánoval další zločin
Vladimír Blažek
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
