Náhlý kolaps starověkých civilizací je velkou záhadou. Teorií je ale mnoho
Během 13. a 12. století př. n. l. padaly k zemi jako domino mnohé z velkých starověkých civilizací. Dříve majestátní města východního Středomoří, severní Afriky a Blízkého východu se propadla do zmaru, zanikly písemnosti, propukala povstání i války a celé kultury byly zdánlivě vymazány z planety. Pozdní doba bronzová byla označována za jeden z prvních průniků lidstva do globalizace, ale skončila násilným, náhlým a dosud záhadným kolapsem.
Historikové stále bouřlivě diskutují o přesných příčinách tohoto kolapsu, ale jedna věc je jistá – pro člověka to nebylo zrovna příjemné období. Nutno ovšem přiznat, že před zánikem byla doba bronzová naopak relativně šťastným úsekem historie, a to zejména díky zmíněnému kovu. Tedy přesněji díky jeho produkci tavením mědi, cínu, arsenu a dalších kovů. Bronz byl tvrdší než jiné dostupné kovy té doby, což umožnilo civilizacím, které využily jeho sílu, získat technologickou výhodu v oblastech jako byla armáda, výroba nástrojů, inženýrství nebo umění.
Co vedlo ke kolapsu?
Tento posun následně umožnil civilizacím budovat velká městská sídla, vyvíjet složité sociální třídy a vytvářet širokou škálu systémů pro zápis svého vědění. Mezi civilizace, které v této době prosperovaly, patřila Asyrská říše v Mezopotámii, nové království Egypta, Babyloňané, Chetitská říše v Anatolii, Mykéňané v Řecku nebo Mínojci na Krétě. Všechny tyto velmoci byly roztroušeny kolem Středozemního moře a byly hluboce propojeny obchodem a migrací. Kolem roku 1170 př. n. l. se však tato prosperující síť zhroutila.
Jedním z nejčastěji citovaných vysvětlení tohoto kolapsu je příchod nájezdníků známých jako Mořské národy. Nezanechali po sobě žádné monumenty ani písemné záznamy, takže jejich identita není zcela známá a stále se o ní široce diskutuje. Často se ale předpokládá, že šlo o různé námořní kultury, které se plavily po východním Středomoří a působily zmatek v částech Anatolie, Sýrie, Fénicie, Kanaánu, Kypru nebo Egyptě. Během této nebezpečné doby archeologické důkazy ukazují, jak bylo ohromné množství měst ve východním Středomoří a Blízkém východě zničeno nebo jednoduše opuštěno.
K tématu: Babylon: Vzestup a pád nejmocnějšího města na světě, v němž zemřel Alexandr Veliký
Příchod těchto mořeplavců však pravděpodobně není celým příběhem. Někteří historikové argumentují, že se civilizace doby bronzové rozkládaly zevnitř obecným kolapsem systému. Tento názor naznačuje, že mnoho království pozdní doby bronzové mělo centralizované a komplexní politické struktury, které je činily zranitelnými kvůli všeobecné nerovnosti a s ní spojené sociální nestabilitě. Dalším důvodem pak byl i objev železa a změny ve válce, které znamenaly, že se bitvy staly ještě ničivějšími.
Roli sehrála i příroda
Dalším zajímavým vysvětlením je, že kolaps doby bronzové souvisel s otřesy v životním prostředí. Studie z roku 2013 se podívala na pylová zrna z usazenin starého jezera ve středomořském regionu a našla důkazy o dramatických klimatických změnách. Autoři této studie tvrdí, že environmentální převrat vedl k rozsáhlým suchům, nedostatku potravin a hladomorům. Následkem toho došlo k masové migraci, sociálnímu zmatku a tyto kdysi silné civilizace se ještě více obnažily nájezdníkům.
Některé archeologické důkazy pak naznačují, že lidé z těchto kultur sice katastrofu přežili, ale i nadále panovala sociální nestabilita a všeobecný úpadek. V mnoha případech bylo navíc nutné znovu vybudovat města a začít od začátku, takže i když je doba bronzová stále fascinujícím obdobím historie, její konec nás může naučit, že žádná civilizace by neměla brát své postavení na zemi jako samozřejmost. A tedy že i ty nejmocnější společnosti se mohou zhroutit, když se střetnou s dostatečně závažnými problémy.
Zdroj: IFL Science