Babylon: Vzestup a pád nejmocnějšího města na světě, v němž zemřel Alexandr Veliký

Starověké město Babylon bylo postaveno ve 3. tisíciletí v rámci Akkadské říše. Po jejím rozpadu se Babylon stal centrem jižní části, zatímco na severu území se vytvořila Asyrská říše. Díky své výhodné poloze přímo u řeky Eufrat, tedy v samém srdci úrodné Mezopotámie, bylo město klíčovou zastávkou mnoha obchodních cest. A pro upřesnění doplňme, že se bavíme o území dnešního Iráku.

Čtěte také: První plovoucí město světa už je v přípravě. Budovy zamíří i pod hladinu

Zásadní zákoník

Svého vrcholu dosáhl Babylon po roce 1792 př. n. l. Tehdy se vlády nad městským královstvím ujal Chammurapi, který si během následujících let podrobil i řadu okolních měst – před koncem své vlády v roce 1750 př. n. l. se dokonce stal nejmocnějším panovníkem celé Mezopotámie. Navíc se jednalo nejen o významného dobyvatele, ale i zákonodárce – právě on stál za slavným Chammurapiho zákoníkem, jedním z nejstarších spisů jasně definujících platná nařízení, jež většinou vycházela z tehdejšího zvykového práva; odtud pochází i princip „oko za oko, zub za zub“.

Umění a kultura na vrcholu

Právě v této době se z původního Babylonu-města stala Babylonská říše a z jejího centra nejmocnější město na světě – a s populací téměř 200 000 lidí také největší. Chrám v charakteristické podobě zikkuratu měřil téměř sto metrů a byl postaven na počest boha Marduka, stvořitele světa a nejmocnějšího z božského pantheonu, v nějž Babyloňané věřili. Spekuluje se, že možná právě podle tohoto slavného zikkuratu vznikl biblický příběh o Babylonské věži, která sahala až do nebes a značila lidskou zpupnost, kvůli níž Bůh způsobil zmatení jazyků.

Po Mardukově božské sestře Ištar je pojmenována i slavná brána, jež byla jedním z osmi vchodů do města. Tyto architektonické úkazy byly jen jedním z mnoha výdobytků, jimiž se vzdělaní Babyloňané mohli chlubit; svého času totiž byli na vrcholu i v oblasti umění, literatury, matematiky a předchůdců mnoha vědních oborů.

Zajímavosti

Město na kraji díry do pekla. To je Mirnyj

Literární milník

Pamatujete si ze školních lavic na Epos o Gilgamešovi? Možná si vybavíte, že se na něj vzpomíná jako na nejstarší známé literární dílo. Bývá datován do doby 2500–2000 př. n. l., kdy Sumerové převyprávěli příběh svého legendárního krále Gilgameše; zhruba o milénium později se příběh dočkal i babylonské verze, jež se stala tou historicky nejvýraznější.

Tajemný div světa

Za vlády novobabylonského krále Nabukadnezara II. byl postaven i jeden ze sedmi divů starověku – visuté zahrady Semiramidiny. Přesná podoba i poloha tohoto architektonického úspěchu jsou dodnes předmětem spekulací, pravděpodobně se však jednalo o propracovaný systém teras kolem babylonského královského paláce. Zahrady zbudoval Nabukadnezar zřejmě pro svou milovanou manželku, královnu Amytis, aby jí připomínaly její domovské kraje – o poznání zalesněnější nežli babylonské okolí. Ať je tento tradovaný příběh pravdivý, či nikoli, krása tamějších zahrad byla vyhlášená. Skončila zřejmě ve druhém století vinou zemětřesení.

Jeff from Jeff Murray art has almost completed his latest work titled "Seven". The hanging gardens of Babylon look amazing. I will be sitting down with Jeff in the coming days to talk about his ancient world inspired works.
Keep a look out for the interview!#art #ancientworld pic.twitter.com/i7Vo54W6gV

— Casting Through Ancient Greece (@CastingGreece) May 28, 2021

Trudný úpadek

Necelé století poté, co Nabukadnezar II. obnovil uvadající slávu Babylonu (v rámci mocenského útvaru známého jako Novobabylonská říše), muselo město čelit perským nájezdníkům, jimž nakonec podlehlo. V dalších stoletích mu vládli Peršané, než jej roku 331 před Kristem dobyl Alexandr Veliký, a i díky jeho výhodné poloze se do města okamžitě zamiloval. O osm let později, při návratu z dalších dobyvačných cest, zde také zemřel. I nadále se o kdysi slavné město sváděly boje mezi různými královstvími a v roce 130 př. n. l. bylo definitivně zničeno a rozprášeno. Část materiálu se použila pro stavbu Bagdádu, který leží zhruba 80 kilometrů severním směrem. Zbytky Babylonu, kdysi nejdůležitějšího města na světě, jehož historie se rozprostírá na ploše zhruba dvou milénií, je možné v současnosti nalézt u města al-Hillah.

Zdroj: Encyclopedia Britannica / NGS / History Channel