Prokletá Katyň: Němci objevili zavražděné Poláky náhodou. Z mělkých hrobů trčela tlející těla

Borovicový les poblíž městečka Katyň odhalil zlo páchané sovětskou NKVD na polských obyvatelích.

Borovicový les poblíž malého městečka Katyň kousek od Smolenska na západě Ruska si v roce 1940 nevybrali příslušníci sovětské NKVD k povraždění tisíců polských zajatců náhodou. Zdejší písčitá půda se skvěle hodila k hloubení hromadných hrobů a salvy popravčích čet se daly zaměnit za vojenské cvičení. Koneckonců tady byl před válkou vojenský prostor. Sověti zde popravili přinejmenším 4500 polských důstojníků a dalších zajatců, kteří jim padli do rukou v září 1939 při okupaci východní části Polska. Rudá armáda tehdy v souladu s podmínkami tajného dodatku rusko-německé smlouvy o neútočení známé jako pakt Molotov-Ribbentrop vpadla bránícím se Polákům do zad. A do Ruska odvlekla tisíce polských důstojníků a příslušníků polské inteligence.

Čtěte také: Soutěžili v sekání hlav a znásilnili až 80 000 žen. Odpudivý masakr chtěli zamést pod koberec

Zatvrzelí nepřátelé sovětské moci

Už 19. září 1939 šéf sovětské tajné služby NKVD Lavrentij Berija rozkazem číslo 0308 zřídil osm táborů pro 26 000 zajatých polských důstojníků. Všechno to byly pravoslavné kláštery, jako například Starobělsk nebo Kozielsk. Kromě důstojníků z povolání se v lágrech ocitly tisíce záložních důstojníků, kteří byli v civilu lékaři, profesoři nebo třeba advokáti.

Většina z nich byla označena za zatvrzelé nepřátele sovětské moci a Berija pro ně navrnul trest smrti, V březnu a dubnu 1940 oddíly NKVD převážely Poláky ze zajateckých táborů na místa jejich poprav. Katyň byla jen jedním z nich, další zajatci byli zastřeleni v Charkově nebo Kalininu a mnozí skončili svůj život až ve Tveru severozápadně od Moskvy. Popravy trvaly zhruba měsíc, nakonec bylo povražděno téměř 22 000 lidí.

Uniformy trčící z hrobů

V roce 1942 už byla Katyň dávno obsazena Němci, ti ale o ničem nevěděli. Až když se v zimě 1942 ve Smolensku zastavil německý servisní vlak, ukázali místní jeho posádce hroby v nedaleké Katyni, z nichž ještě trčela těla v polských uniformách.

Němci se pustili do průzkumu osmi velkých hromadných hrobů a vzápětí přišli s prohlášením, že zde Sověti povraždili nejméně 12 000 Poláků. Ve skutečnosti Němci objevili kolem 3000 těl popravených polských důstojníků ze zajateckého tábora Kozielsk, rozhodli se ale jejich počet z propagandistických důvodů zveličit.

Prokletí Katyňského masakru

Sovětský svaz oficiálně uznal odpovědnost za povraždění Poláků teprve v roce 1990, kdy jeho tehdejší prezident Michail Gorbačov označil masakry za zločiny stalinismu. Tragickou dohru měl masakr v Katyni v roce 2010, kdy při přistání ve Smolensku havaroval polský vládní speciál Tu-154.

Stroj přepravoval vysoké vojenské a politické představitele, kteří letěli z Varšavy do Ruska uctít památku obětí Katyňského masakru při příležitosti jeho 70. výročí. Havárii nikdo nepřežil, zemřelo 96 osob (89 cestujících a 7 členů posádky), mimo jiné prezident Lech Kaczyński s manželkou Marií a téměř celé nejvyšší velení polské armády – náčelník generálního štábu a velitelé pozemních, leteckých, speciálních i námořních sil.

Zdroj: Encyclopedia Britannica / TWIR / Institute of National Remembrance

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský