Věčně opilý Gottwald chtěl zabíjet už zamlada. Jeho tlející tělo museli spálit

Klement Gottwald se jako nemanželský syn chudé zemědělské dělnice narodil 23. listopadu v Herolticích u Vyškova a jméno dostal jednoduše podle kalendáře. Do společenského povědomí se dostal přes dělnické tělovýchovné jednoty, které v červnu 1921 přivedl na 1. dělnickou spartakiádu v Praze na Maninách. Do Komunistické strany Československa (KSČ) se dostal přes redakce několika komunistických tiskovin v Čechách i na Slovensku.

Čtěte také: Psal scénáře smrti a sám skončil na popravišti. Rudolfa Slánského komunisté zneuctili i po smrti

Kroucení krkem z Moskvy

Už v roce 1929 byl komunistickým poslancem a 29. prosince téhož roku na půdě sněmovny kolegům z demokratických stran vyhrožoval následujícími slovy: „Ve vězeních v Sovětském svazu sedí kontrarevolucionáři, sedí vrazi, právě tak, jako i vy budete jednou sedět ve vězeních československých.“ „My jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk.“  Celá jeho řeč je skutečně výživná a najdete ji na stránkách Poslanecké sněmovny. Gottwald však ke kroucení krků potřeboval výkonnou moc a k té se pokoušel prodrat přes prezidentskou funkci už v roce 1934. Ve 37 letech měl jediného protikandidáta v podobě T. G. Masaryka. Ten byl tehdy o 46 let starší, po mrtvici napůl slepý, přesto vyhrál se ziskem 327 hlasů ze 417.

Mohlo by vás zajímat: Záhada Gottwaldovy beranice: Půjčil mu ji pro slavnou fotografii popravený politik?

Gottwaldův sen se naplnil až po válce. Když v bezpečí sovětského exilu promyslel všechny peripetie socialistické revoluce, dorazil na rudoarmějské vlně do osvobozeného Československa. Volby v roce 1946 ho pak spolu s komunisty poslaly do parlamentu jako lídra voleb. Gottwald byl pověřen sestavením vlády, což nevedlo nikam jinam než ke komunistickému puči v únoru 1948.

Gottwald prezidentem

Gottwald se stal prezidentem po abdikaci Edvarda Beneše z 14. června 1948. Začala tak éra znárodňování majetku, vyhnání statisíců lidí z půdy, Lidových milicí, Státní bezpečnosti, politických procesů a dalších pekel tvrdého komunismu. Jen měnovou reformu (neboli krádež úspor a škrtnutí životních pojistek a důchodů) musel za Gottwalda dokončit až Antonín Zápotocký.

Právě Zápotockému si Klement Gottwald po návratu z pohřbu generalissima Stalina 11. března 1953 postěžoval na svůj zdravotní stav. Domníval se, že si ze Sovětského svazu přivezl nějakou chřipku. Ve skutečnosti se dlouholetý alkoholik a dlouholetý syfilitik vrátil z poslední cesty, přičemž nediagnostikovaná výduť srdeční tepny se cestou letadlem zhoršila a tepna o tři dny později praskla. Podle sovětské tradice bylo Gottwaldovo tělo balzamováno a uloženo v mauzoleu narychlo vyrobeném uvnitř památníku na Vítkově. Přípravy však byly plné chyb, které způsobily, že se tělo začalo rozkládat.

První dělnický prezident nakonec musel být v roce 1962 zpopelněn. Urna pak po revoluci v roce 1989 skončila spolu s urnami dalších členů KSČ ve společném hrobě č. 137 na Olšanských hřbitovech v Praze.

Zdroj: Totalita.cz / Vláda ČR