3. prosince 2023 06:00
Adam Vala

Jak vznikly egyptské sfingy? Úspěšný test dokazuje, že je nestvořil jen člověk

Podobně jako egyptské pyramidy, také obří kamenné sfingy zůstávají zahalené tajemstvím. Jak mohl člověk bez elektřiny či pokročilých nástrojů vytvořit něco tak velkolepého?

V souvislosti s pyramidami existuje celá řada teorií, sfingy ale zajímají historiky také, zejména v souvislosti s tím, že vysochat něco tak velkého by bylo přinejmenším složité, ne-li téměř nemožné. Řeč je zejména o Velké sfinze v Gíze. Vědci ovšem přišli na to, že si tehdejší sochaři mohli výrazně ulehčit práci, pokud velkou část nechali na erozi.

Mohlo by vás zajímat: Velká sfinga v Gíze nepřestává fascinovat. Koho ve skutečnosti představuje?

Síla větru

Podle studie výzkumníků z New York University, konkrétně jejího vedoucího Leifa Ristropha, mohly sochy sfing vycházet z neobvyklých skalních útvarů zvaných jardangy. Ty vznikají větrnou erozí, svým tvarem se nápadně podobají sfingám a mají podobné proporce. Podle pokročilých modelů povětrnostních podmínek se proto Ristroph domnívá, že tehdejší sochaři využili příležitosti a jeden z jardangů dotvořili do detailnější podoby Velké sfingy. „Ve skutečnosti i dnes můžeme najít jardangy, které vypadají jako sedící nebo ležící zvířata, což podporuje naše závěry,“ uvádí pak Ristroph.

Ve snaze dokázat věrohodnost této teorie autoři studie napodobili terén v Gíze tím, že postavili mohyly z měkké hlíny, do níž byl vložen tvrdší, méně erodovatelný materiál. Tyto struktury pak byly umístěny do vodního tunelu, který kopíroval převládající větry severovýchodního Egypta. Při pozorování účinků eroze na miniaturní jardangy vědci popisují, jak se beztvará mohyla mění v majestátního lva nebo jak rychle proudící voda strhávala hlínu, odolnější materiály získávají podobu válcovité hlavy, a ta pak vytváří jakýsi větrný stín, který chrání tělo.

Další turbulentní vlny pak mohly vytvořit zakřivený hřbet mytického tvora, zatímco rychlé proudění pod hlavou postupně vytvarovalo krk, přední končetiny a tlapy zvířete. „Nečekané tvary vznikají tím, jak se proudění odkloní kolem tvrdších nebo méně odolných částí,“ vysvětlil Ristroph a je přesvědčený, že výsledky ukazují, s čím se starověké národy mohly setkat v egyptských pouštích a proč si pod jardangy představovali fantastické tvory.

Zdroj: IFL Science, NYU

Adam Vala