Pravda o egyptských mumiích: Důvod jejich vzniku byl zřejmě zcela jiný

Řekněme si to na rovinu. O tom, že se egyptský proces mumifikace (tedy vyjmutí orgánů zemřelého, jejich uložení do kanop, vysušení, nasolení a ovinutí těla) dělal za účelem zachovat tělo pro věčný posmrtný život, už dnes běžní lidé vůbec nepochybují. Bereme to jako fakt. Ale bohužel se to asi budeme muset přeučit, protože stále větší část egyptologů zastává jiný názor. To, jak mumifikaci interpretujeme, má totiž podle nich na svědomí fakt, že první poznatky o mumiích vznikaly bez valných důkazů a v hlavách s omezenými názory.

Božské sochy

Abychom citovali jednoho z ostřejších kritiků obecně známé teorie, egyptologa a britského muzejního kurátora egyptských památek, doktora Campbella Price, „mnoho z toho, o čem mluvíme, pokud popisujeme starověký Egypt, je méně o tom, co se ve starověkém Egyptě skutečně dělo, a víc o domněnkách viktoriánských bílých, vousatých, cisgender mužů z vyšší střední třídy. A tyhle domněnky a interpretace pak opakovali další a další lidé. Je hodně věcí, nad kterými budeme muset začít přemýšlet úplně jinak.“ Podle Price tito původní objevitelé „vecpali“ do starověkých rituálů svou posedlost posmrtným životem.

Jaký účel tedy mumifikace měla? Podle odborníků, kterým původní teorie přijde nepřesná, je pravděpodobnější, že proces mumifikace měl těla faraonů proměnit na sochy, jež starověcí Egypťané považovali za umělecká díla s náboženským významem. Nádoby uchovávající orgány pak měl naplnit božský duch zesnulého panovníka.

Tím, že těla královen a králů, které považovali za žijící bohy, přeměnili v zidealizované sochy, jako by jim navrátili jejich právoplatnou podobu. I zlaté masky umisťované na sarkofágy panovníků jsou božskými verzemi mrtvých, nikoli jejich věrnými podobiznami. „Na první pohled jde sice o malý rozdíl, je ale velmi významný,“ tvrdí Price.

Zdroj: Business Insider