Dvě části Knihy mrtvých z opačných konců zeměkoule pasují k sobě. K čemu je archeologové využijí?

Legendární Knihy mrtvých, které samozřejmě vypadají úplně jinak než ta z filmu Mumie, jsou opředené mnohými pověstmi. Egypťané je malovali na plátěné svitky, které vplétali mezi obvazy obalující mumifikovaná těla. Mysleli si o nich, že pomohou mrtvému do posmrtného života. Vědcům se teď povedlo najít k sobě pasující části, a to hlavně díky náhodě a moderním technologiím.

Úryvky od sebe dělí 11 tisíc kilometrů

V muzeu Univerzity v Canterbury na Novém Zélandu se totiž rozhodli některé exponáty digitalizovat a zanést do katalogu dostupného on-line, včetně dílku plátna o velikosti 5 × 48 centimetrů, který prastaří Egypťané okolo roku 300 před naším letopočtem věnovali mrtvému tělu velekněze boha Thovta, Petosirise z Hermapolisu.

Když si ovšem zmíněný úryvek prohlédli odborníci z Gettyho výzkumného institutu v téměř 11 tisíc kilometrů vzdáleném Los Angeles, zjistili, že téměř dokonale navazuje na ten, který mají ve svých sbírkách. „Mezi úryvky je jen drobná mezera, vyobrazená scéna ale dává smysl, zaklínadlo také a navazující text je už jen třešnička na dortu,“ tvrdí Allison Griffithová z novozélandské canterburské univerzity. „Je úžasné ty díly takhle na dálku moci spojit.“

Na úryvku je vyobrazený krvavý rituál i zaklínadlo

Svitek obsahuje ilustrovaný úryvek knihy mrtvých napsaný takzvaným hieratickým písmem, což je zjednodušená podoba hieroglyfů zapisovaná v kurzívě a umožňující rychlejší zápis. Zobrazuje například řezníky, kteří uřezávají hovězímu dobytku končetiny a používají je jako obětiny, lidi, kteří přinášejí nábytek k užití v posmrtném životě, nebo pohřební plavidlo s bohyněmi Eset a Nebthet. Podle Kellie Warrenové z amerického výzkumného centra v Egyptě se v různých hrobkách našly různé obměny knih mrtvých. Jisté obrazy, například výjev bohů vážících srdce zemřelého muže na misce vah proti ptačímu pírku, se ale ve většině shodují.

Části Petosirisova pohřebního plátna jsou roztroušené ve sbírkách a muzeích po celé zeměkouli. „Pro Petrosirise by to byl nešťastný osud, na svém pohřbu nešetřil,“ vysvětlil Foy Scalf z univerzity v Chicagu. Kdy, jak a proč se rozdělily zrovna tyto dva úryvky Knihy mrtvých, není jasné, odborníkům se ale díky tomuto objevu povedlo už najít další část, která by k ní mohla patřit, a to ve sbírkách univerzity v australském Queenslandu. Experti doufají, že jim znovu spojené fragmenty pomohou s nalezením dalších, zatím neznámých informací o egyptských pohřebních praktikách.

Zdroj: University of Canterbury