Zemřel Henry Kissinger. Za studené války určoval zahraniční politiku Bílého domu

Jeden z nejvlivnějších diplomatů světa a držitel Nobelovy ceny za mír skonal ve středu 29. listopadu 2023 ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Podle společnosti Kissinger Associates, která o jeho úmrtí informovala, bude pohřben při soukromém rodinném obřadu, po kterém bude následovat veřejný smuteční obřad v New Yorku.

Přečtěte si také: Stoletý stařík Kissinger radí prezidentům už přes 50 let. Bránil jaderné válce, je spojen i s kontroverzemi

Kissinger, který se narodil do židovské rodiny v Německu, odkud pak jeho rodiče utekli před nacismem, zůstával diplomaticky aktivní i poté, co 27. května 2023 oslavil 100. narozeniny. Ještě v červenci přiletěl na překvapivou návštěvu Číny, během níž se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Šedá eminence americké zahraniční politiky

Právě vztahy s Čínou patřily k oblastem, v nichž se i díky Kissingerovi podařilo Spojeným státům v 70. letech minulého století dosáhnout průlomu. Vedle diplomatického otevření Číny patří k jeho největším úspěchům americko-sovětské rozhovory o kontrole zbrojení, prohloubení vztahů mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy nebo uzavření mírových dohod se Severním Vietnamem a tím i faktické ukončení vietnamské války.

Za tento krok dostal v roce 1973 Nobelovu cenu za mír, kterou ale například agentura Reuters označila za kontroverzní, a to i kvůli tomu, že Kissinger stál za původně utajeným bombardováním s Vietnamem sousedící Kambodže, které si vyžádalo až 150 000 obětí.

Politického pragmatika a diplomatického realistu Kissingera mnozí dokonce považovali za válečného zločince, mimo jiné kvůli podpoře antikomunistických diktatur zejména v Latinské Americe. Kvůli snahám některých zemí zatknout ho nebo alespoň vyslechnout v souvislosti s dřívější americkou zahraniční politikou, tak musel Kissinger rušit některé zahraniční cesty.

Aféra Watergate

Do nejvyšších pater americké diplomacie Kissinger vystoupal v lednu 1969, kdy si ho za svého bezpečnostního poradce zvolil republikánský prezident Richard Nixon. Tutéž funkci zastával do listopadu 1975 i za jeho nástupce Geralda Forda. Od září 1973 do ledna 1977 byl Kissinger americkým ministrem zahraničí.

Za vlády obou prezidentů měl Kissinger neobyčejný vliv na světové dění, a to i díky zákulisním mocenským manipulacím. „Kissingerova moc vzrostla během zmatků v době aféry Watergate, kdy tento politicky citlivý diplomat převzal roli podobnou roli spoluprezidenta oslabeného Nixona,“ napsala americká agentura AP s odkazem na aféru, která propukla v roce 1972.

Mohlo by vás zajímat: Zemřel americký exministr zahraničí Kissinger. Sblížil USA s Čínou, ukončil válku ve Vietnamu

Vlivný americký list The New York Times připomněl, že v době své největší slávy v první polovině 70. let byl Kissinger bez ohledu na svou malou postavu a nutnost nosit brýle jedním ze sexsymbolů Ameriky. Své nepopiratelné charisma podle listu Kissinger využíval i v diplomacii.

Po odchodu z vlády si Kissinger zřídil konzultační firmu v New Yorku a nadále radil řadě amerických i zahraničních politiků. Schůzky měl třeba s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem nebo hlavou Ruska Vladimirem Putinem.

Zdroj: ČTK, The New York Times