11. března 2021 00:06

První televizní válka: Jak propaganda Američanům nevyhrála válku ve Vietnamu

Nestačí jen správná bojová strategie, početné mužstvo a mohutná výzbroj. V každé válce je důležité protivníka vystrašit ještě před zmáčknutím spouště a zároveň si získat podporu vlastních občanů. Válka ve Vietnamu je příkladem toho, jaké možnosti začala mít válečná propaganda v době informačního věku.

Říká se o ní, že to byla první televizní válka nebo také válka z obýváku. Reportéři přes den natočili materiál z vietnamského bojiště, aby ho odpoledne poslali na zpracování do Japonska a odtud signálem přenesli do večerního vysílání ve Spojených státech. Diváci u obrazovek poprvé v historii získali pocit, že jsou se svými vojáky na místě a na válečný konflikt si díky televiznímu zpravodajství můžou udělat vlastní názor.

Speciální armádní týmy přitom dohlížely na to, aby takový názor podporoval Spojené státy – informace se snažily ovlivnit nejen v televizním vysílání, ale také ve všech dalších komunikačních kanálech v USA i ve Vietnamu. Ze začátku války se jim to dařilo, ale v průběhu let s nárůstem mrtvých a zničených životů se situace změnila.

Co se vlastně stalo a proč vůbec muselo k válce ve Vietnamu dojít? Na to se pokusí odpovědět americký dokument Válka ve Vietnamu dnes ve 20:00 na Prima ZOOM.

O válce jen v dobrém

„Dejte si pozor, komouši, špióni, zrádci a agenti,“ hlásil Kapitán Amerika v oblíbeném komiksu. Pro Američany po druhé světové válce byl komunismus největší hrozbou, který chtěl zničit jejich způsob života. Slyšeli o tom ve škole, od politiků, v rozhlase i ve filmech. Strašidlo komunismu propagandisté využili i při vstupu do vietnamské války. Tvrdili, že toto nebezpečí je lepší zastavit přímo v Jižní Asii, než aby se lavina levičáctví převalila do sousedních zemí – a nakonec zavalila i USA.

Spojené státy jsou v propagandě mistry a s nadsázkou se dá říct, že nový svět díky propagandě vznikl. Propaganda hrála významnou roli při stmelování nesourodé skupiny obyvatel z celého světa, kteří se vydali za oceán, aby nastavila společné hodnoty a cíle, a tím vybudovala americký národ. Řízená komunikace přilákala později na západ kontinentu tisíce dobrodruhů během zlaté horečky.

Další zástupy Evropanů vyslyšely zprávy o rozlehlých úrodných pozemcích ve vnitrozemí, kde se chystala výstavba železničního spojení, a připojily se k americkému snu. To všechno, doplněno propagandou během první a druhé světové války, se hodilo i během války ve Vietnamu, ke které se Spojené státy přidaly v roce 1964.

Tehdejší prezident Lyndon B. Johnson nařídil, aby kampaň na podporu vietnamské války byla optimistická. Mluvilo se o dobrých amerických chlapcích, hrdinech, kteří potírají rudou agresi a zachraňují svobodu a demokracii. V amerických štábech se každý týden scházeli zástupci armády, tajných služeb, politiky a showbyznysu, aby vybrali vhodná témata a doručili je spřáteleným redakcím a umělcům. Výsledek jejich práce přežívá dodnes – propagandistický film Johna Wayna Zelené barety je tím nejlepším důkazem.

Dobový trailer k Waynovu filmu mluví za vše:

Vrať se jako holubice

Přesvědčit Američany o správnosti vietnamské války bylo v prvních letech jednoduché, propaganda se mohla soustředit na práci ve Vietnamu – podpořit vlastní vojáky, ovlivnit morálku soupeře a psychicky ho zlomit, získat přízeň obyčejných Vietnamců.

Propagandu měla na starost kancelář The Joint US Public Affairs se sídlem v Saigonu. V době největší aktivity pro ni pracovala tisícovka lidí (většina z nich byli Vietnamci, kteří znali mentalitu a potřeby svých spoluobčanů), kteří řídili veškerou komunikaci o válce jak ve Vietnamu, tak i pro celý svět. Kancelář zároveň fungovala jako hlavní štáb pro novináře, kterým každý den čtvrt hodiny před pátou předávala aktuální informace na tiskové konferenci.

Jedním z nejdůležitějších propagandistických nástrojů bylo shazování letáků z vrtulníků a letadel na území nepřítele. Armádní historici mluví o několika miliardách kusů. Nejvýraznější byla kampaň Chieu Hoi, která měla členy nepřátelského Viet Congu přesvědčit, že se můžou bez obav vzdát americké armádě a spolupracovat s jihovietnamskými silami proti komunistům: symbolem kampaně byla holubice, která se vrací do vlastního hnízda. Její volání během války vyslyšelo až sto tisíc vojáků a dalších dobrovolníků.

USA na válečném území distribuovaly také kalendáře, omalovánky a pohádkové knížky, ve kterých byli američtí vojáci vylíčeni jako sympatičtí chlapci, kteří jsou Vietnamcům připraveni vždy pomoci. A co slibovali, to také dělali.

Celý článek najdete v aktuálním vydání časopisu Prima ZOOM.

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom