Útok na soupeřku nebo zázrak na ledu. Nejúžasnější momenty ze ZOH znáte z filmů – s výjimkou pádu století

Na druhou stranu technická náročnost mnoha zimních sportů, přirozená soutěživost i náročné podmínky daly na zimních hrách vzniknout bezpočtu příběhů, z nichž mnohé si řekly o filmové zpracování. Pojďme si některé připomenout.

Přečtěte si také: Nejlepší dokumenty o hokeji, v nichž znovu prožijete nejen Nagano

Výročí

O prvních zimních olympijských hrách se rozhodlo v Praze. Jak si vedli čeští sportovci?

Zázrak na ledě

Pro amatérský hokejový tým Spojených států byl na ZOH v Lake Placid v roce 1980 největší výzvou zápas se sovětskou hokejovou reprezentací. Sověti vyhráli předchozí čtyři olympijské turnaje a od roku 1960 prohráli na olympiádě jediný zápas, a to v roce 1968 s Československem. Sovětskou mašinu vedenou trenérem Viktorem Tichonovem ale výběr hráčů, z nichž žádný neměl zkušenosti z NHL, porazil 4:3. Utkání, které vešlo ve známost jako Zázrak na ledě, označil časopis Sports Illustrated za největší americkou sportovní událost 20. století. O zápase byly natočeny hned dva filmy.

Já, Tonya

Pouhých šest týdnů před ZOH v Lillehammeru (1994) poslala americká krasobruslařka Tonya Hardingová svého exmažela, aby ranou teleskopickým obuškem do kolene vyřadil ze hry její soupeřku Nancy Kerriganovou. Obě nakonec na olympiádu odjely (Kerriganová brala stříbro, Hardingová skončila osmá), ale útok a jeho vyšetřování stály Hardingovou kariéru. Krasobruslařka, která jako druhá žena a první Američanka skočila v mezinárodní soutěži trojitý axel, byla vyloučena z americké krasobruslařské asociace. Případ se stal námětem filmu Já, Tonya.

Zajímavosti

Češi vymysleli chytrý doplněk pro curling. Kameny, s nimiž se hraje, jsou z unikátní žuly staré 60 milionů let

Orel Eddie

Když na olympijské hry v Calgary v roce 1988 dorazil britský skokan na lyžích Michael Edwards, vyvolával spíš nechápavé úsměvy. S 82 kilogramy a tlustými brýlemi, které se mu stále zamlžovaly, se ale rodák z anglického hrabství Gloucestershire, jehož nejvyšší „hora“ měří 330 metrů, rychle stal hrdinou her. Edwards pokaždé skončil beznadějně poslední – na středním můstku si dolétl pro 69,2 bodu (vítězný Matti Nykänen měl 299,1 bodu), na velkém získal jen 57,5 bodu a skončil daleko za předposledním Kanaďanem Toddem Gillmannem (110,8 bodu, první byl opět Fin Nykänen s 224 body). Přesto se Orel Eddie, jak mu všichni přezdívali, dočkal stejnojmenného filmu.

Zázrak z pátku třináctého

Na pátek 13. února 1998 na olympijských hrách v japonském Naganu rakouský sjezdař Hermann Maier vzpomíná se smíšenými pocity. Toho dne se totiž podruhé narodil, když ho v rychlosti 113 km/h při sjezdu nenápadný skok katapultoval do vzdálenosti 30 metrů. Maier dopadl na záda, v kotoulech prorazil dvojí zábrany a zastavil se až v měkkém prašanu. Na děsivě vyhlížející pád století se můžete podívat tady:

Bývalý zedník z vesnice u Salcburku, kterému se od Nagana neřeklo jinak než Herminátor, se k úlevě všech přihlížejících i televizních diváků po pádu postavil sám na nohy a nejenže o tři dny později suverénně vyhrál super-G, ale šest dnů po dramatickém pádu bral zlato i v obřím slalomu. Film o něm zatím nevznikl, ale to může být jen otázkou času.

Mohlo by vás také zajímat: Program olympiády den po dni: Kdy závodí Ledecká, biatlonisté či naděje Jílek?

Kokosy na sněhu

Slavný příběh jamajského čtyřbobu ze zimní olympiády v Calgary (1988) zná díky filmu Kokosy na sněhu snad každý. Pravdou je, že Jamajka vyslala do Kanady ještě dvojbob, který skončil na 31. místě, „kokosy“ – jak víme – závod nedokončily. Bobistům se stala osudnou třetí jízda ze čtyř, když kvůli nadměrné rychlosti a nezkušenosti řidiče (na rozdíl od filmové mechanické závady) jejich bob havaroval. Mimochodem... ta scéna s bobem neseným na ramenou přes cílovou čáru je také vymyšlená.

Zdroj: The Guardian, Olympics.com

Video, které jste mohli minout: Hadamczik: Hokejový turnaj na olympiádě? Musím být optimista. Máme nejlepší fanoušky na světě