Češi vymysleli chytrý doplněk pro curling. Kameny, s nimiž se hraje, jsou z unikátní žuly staré 60 milionů let
Ostrůvek Ailsa Craig se v průlivu mezi Skotskem a Irskem tyčí z moře jako pohádková hora. Zabírá pouhý kilometr čtvereční plochy a je pozůstatkem dávné sopky, která kdysi navrstvila žhavé magma do výšky 340 metrů. Na mapě Britských ostrovů představuje Ailsa Craig sotva špendlíkovou hlavičku, ve světě zimních sportů ale září jako hvězda první velikosti.
Ne, nepochází odsud žádný sportovec – ostrov je neobydlený. Zdejší lom ale poskytuje specifickou žulu, z níž se vyrábí 70 procent herních kamenů pro stále oblíbenější curling. „Žádný jiný kámen se nestáčí tak jako kámen z Ailsa Craig,“ pochvalovala si v časopise Scientific American Erika Brownová, bývalá kapitánka amerického curlingového týmu. Podle ní je Ailsa Craig pro curlery doslova mystickým místem.
Curling a kameny
Asi není potřeba zdůrazňovat, že žulové kameny, které hráči při curlingu vypouštějí tak, aby je dostali co nejblíže ke středu kruhů na vzdáleném konci ledové hrací plochy, jsou klíčovou součástí této sportovní disciplíny. Ta vznikla už v 16. století původně jako oblíbená zábava provozovaná na zamrzlých skotských jezerech a rybnících, tehdy ovšem s kameny různých tvarů a velikostí.
Zvolit správný kámen, který překryje cíl nebo se protáhne mezerou, bylo po staletí součástí hráčské strategie. Moderní curling má ale na kameny mnohem přesnější požadavky – při výšce nejméně 114 mm nesmí včetně rukojeti vážit méně než 17,24 kg a více než 19,96 kg.
Přečtěte si také: Pastrňák: Na olympiádě chci pokecat se Sáblíkovou o úspěchu. Prozradil i recept na Kanadu
60 milionů let stará žula pro curling
Ostrůvek Ailsa Craig, na němž mimo jiné sídlí třetí největší kolonie terejů bílých ve Skotsku, nabízí hned dva druhy žuly, které patří k nejtvrdším a nejčistším na světě. Pro výrobu těla curlingového kamene se používá zdejší běžnější zelená žula, vzácnější modrý žulový granit pak tvoří skluznou plochu kamene. Jde o materiál mimořádně odolný vůči průniku vlhkosti, a tedy i popraskání, což při střídání teplot a opakovaném zamrzání vody hraje významnou roli.
Za kvalitou zdejší žuly, jež se řadí mezi takzvané riebeckity pojmenované po německém mineralogovi Emilu Riebeckovi, stojí geologická historie ostrova. Ten vznikl před 60 miliony lety během sopečné intruze, kdy si magma razilo cestu pevnými formacemi na povrch, ale zůstalo pod ním a relativně rychle zchladlo. „Když magma rychle chladne, vytváří velmi malé krystaly. Ty se prolínají a vytvářejí se mezi nimi chemické vazby,“ vysvětlil geolog Martin Gillespie z Britské geologické služby. Následná eroze pak odstranila původní příkrov magmatu a odhalila žulové jádro, které dnes tvoří ostrov Ailsa Craig.
Curling na ZOH 2026
Curling se stal plnohodnotnou součástí zimních olympijských her v roce 1998 v Naganu. Pokud jde o nadcházející ZOH 2026 v Miláně a Cortině d’Ampezzo, mohou se příznivci curlingu na první ochutnávku divácky oblíbeného sportu těšit ještě před slavnostním zahájením her, které proběhne v pátek 6. února.
Už ve středu 4. února totiž v předstihu startuje turnaj smíšených týmů, v němž se český pár Julie Zelingrová a Vít Chabičovský pokusí nejprve zdolat Kanadu (19:05) a v následujících pěti dnech i dalších osm týmů včetně favorizovaných Švýcarů, Švédů nebo Američanů. Češi se kvalifikovali i do mužského olympijského turnaje, který začíná 11. února. Čtyřčlenný český tým (plus jeden náhradník) hned první den narazí na Američany.
Česká stopa a pravidla curlingu
Při curlingu má tým v každé hře (směně) k dispozici osm kamenů, které se snaží dostat co nejblíž ke středu kruhu. Týmy se střídají po jednom kameni, hráči mohou kámen takzvaně zametat a tím ovlivnit rychlost a směr pohybu. Body se přidělují jen tomu týmu, který má svůj kámen nejblíž středu kruhu. Podobně jako třeba v pétanque se bodují jen ty kameny, které jsou ke středu blíž než nejlépe umístěný kámen soupeře.
Žula je podstatnou, ne však jedinou součástí curlingových kamenů. Aby je bylo možné nasměrovat a vyslat k cíli, musí mít kameny nahoře připevněnou rukojeť, chcete-li madlo. Na tuto součást sportovního náčiní, přesněji na kontrolu odhozu kamene, se zaměřil tým z pražského ČVUT.
Madla kamenů pro zimní olympiádu Milán-Cortina 2026 výzkumníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov vybavili senzory, které automaticky detekují významné porušení pravidel. Jedná se o tzv. hog-line violation, tedy situaci, kdy hráč při odhozu drží curlingový kámen i po překročení čáry odhozu (hog-line). Nová madla porušení pravidel opticky signalizují přímo na kameni a údaje navíc bezdrátově přenášejí k rozhodčím.
Mohlo by vás také zajímat: Kámen, koště, metení a „šachy na ledě“. Jaká jsou pravidla a specifika curlingu?
Mimochodem curlingu podobná je metaná (případně ledová metaná), která se hraje hlavně ve Švýcarsku a dalších alpských zemích. Používají se při ní lehčí (maximálně 3,83 kg) kotouče o průměru 30 cm vyrobené ze dřeva nebo plastu, gumy a oceli. Při hře se nezametá košťaty a cílem není přiblížit kotouče k pevnému cíli, ale ke gumovému kroužku, který se může při nárazech posouvat.
Zdroj: Olympics.com, Team GB
Video, které jste mohli minout: Hadamczik: Hokejový turnaj na olympiádě? Musím být optimista. Máme nejlepší fanoušky na světě
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
