Covid byl jen začátek. Viry budou zabíjet 12krát více a obrana neexistuje

Takzvané zoonózy, tedy nemoci, které se mezi lidi rozšířily od zvířat, jsou běžnou součástí našich životů. Mohou mít různé původce od bakterií přes viry až po parazity a způsobují obrovské množství různých onemocnění, jak mírných, tak smrtících.

Odborníci o nich ale teď zjistili něco nového. Něco, co pro lidstvo nezní ani příjemně, ani nadějně, a hlavně se to vůbec netýká potenciálních nových epidemií, které jsou často omílanou hrozbou, ale nemocí, které už dávno známe. Analýza jak současných, tak historických dat totiž ukázala, že dávno známé virózy se zvířecími původci zabíjejí čím dál víc lidí každý rok. A bude hůř.

Nárůst od roku 1963

Vědci se zaměřili na čtyři různé typy velice nebezpečných virů: filoviry, jako je Ebola nebo Marburg, SARS-CoV1, který způsobuje syndrom akutního respiračního selhání neboli SARS, virus Machupo, tedy původce bolivijské krvácivé horečky, a relativně nedávno (1999) popsaný virus Nipah, který u lidí způsobuje různě závažné onemocnění, a pokud se projeví jako encefalitida, zabíjí ve 40–70 procentech případů.

Z dat, která odborníci procházeli, jednoznačně vyplývá, že mezi lety 1963 a 2019 se počet ohnisek nákazy každoročně o pět procent zvyšoval a počet úmrtí na tato onemocnění kvůli tomu každý rok narostl o děsivých 8,7 procenta.

Přečtěte si také: Nemocných s chřipkou a covidem raketově přibývá. Blížíme se epidemii, varují hygienici

Jak odborníci upozorňují, pokud se něco nezmění, bude do roku 2050 jen na tyhle čtyři dávno známé a prozkoumané nemoci umírat 12krát víc lidí než nyní. Otázkou tak je, jestli s tím vůbec půjde něco udělat, když naše zásahy do přirozeného prostředí živočichů i velkochovy dramaticky zvyšují pravděpodobnost dalších přenosů patogenů.

Zdroj: CDC, SZÚ, BMJ Global Health