Ptáci popálení elektřinou: 532 mrtvých, 124 zmrzačených - a to jen v Česku
Přesto, že ptákům nebezpečné elektrické sloupy z naší krajiny postupně mizí, v záchranných stanicích výrazně přibylo ptáků, kterým se elektřina stala osudnou. Pro většinu z nich je zásah proudem rozsudkem smrti.
Ochránci přírody na problém s takzvanými sloupy smrti upozorňují již desítky let. I díky jejich iniciativám již bylo na našem území mnoho nebezpečných sloupů vyměněno.
Tempo výměny je však velmi pomalé a tak ročně na těchto sloupech zbytečně hynou tisíce ptáků. Do záchranných stanic Národní sítě, kterou koordinuje Český svaz ochránců přírody, se v loňském roce dostalo 714 popálených ptáků, to je oproti předchozímu roku nárůst o 35%! Záchranné stanice přitom ve většině takových případů (74%) trpícím ptákům zprostředkují rychlou smrt, protože zranění popálením končetin je prakticky neléčitelné. 124 zvířat se vloni podařilo udržet při životě. Do přírody se však nevrátí. Zůstávají s trvalými následky v záchranných stanicích v jejich expozičních prostorách. I díky nim se tak o problému nebezpečných sloupů vysokého napětí dozvídá široká veřejnost. Z oněch 714 ptáků se jen 58 (8%) podařilo vyléčit a vrátit do přírody. Měli štěstí, že je někdo nalezl ihned po úrazu a bezprostředně poté se dostali do záchranné stanice.
Odborníci uvádějí, že zvířat, která někdo pod sloupy najde, je jen zlomek opravdového počtu zraněných a následně mrtvých jedinců. Ostatní často pod elektrickým vedením zraněni zůstávají po mnoho dní. Stěží lze odhadnout, zda zemřou v důsledku postupující nekrózy tkání, dehydratací či sežráním zaživa larvami hmyzu, pro které je ochromené tělo ptáka vítaným hodovištěm. O mnohé z nich se postarají lišky. O tom, že zasažené zvíře velmi trpí, není třeba polemizovat.
Péče o těch 714 popálených ptáků vyšla asi na 1 milion Kč. Tedy nebyla ve srovnání s jinými pacienty stanic nijak drahá. Zejména proto, že u většiny z nich šlo pouze o náklady na transport, utracení a odvoz do kafilerie. Bohužel, energetické společnosti sice pár vybraných záchranných stanic formou darů podporují, ale odpovědnosti za péči o ptáky poraněné na jejich elektrických zařízeních se zříkají a náklady na ní hradit nehodlají. Většina stanic tak od nich nevidí ani korunu a musí hledat jiné finanční zdroje.