Proč v Evropě mizí obyčejní ptáci? A které druhy vymřou?

Nová studie, na níž se podílela i Česká společnost ornitologická, přináší další poznatky o tom, co ovlivňuje změny početnosti evropských ptačích druhů. Údaje, které nashromáždily tisíce amatérských ornitologů, ukazují, jak ptáci reagují na změny životních podmínek vlivem změny klimatu i změn ve využívání krajiny.

Některým ptačím druhům změny svědčí a jejich populace narůstají, jiné, zejména druhy přizpůsobené chladnějším podmínkám, ubývají. Stále přetrvává negativní vliv intenzifikace zemědělství na ptačí druhy, včetně těch donedávna nejběžnějších. Studie vychází ve vědeckém časopise Global Change Biology v předvečer setkání specialistů na monitoring ptáků z celé Evropy, které se koná ve dnech 2. až 5. listopadu v Mikulově.

Studie, která vyšla 21. října 2015 v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, ukazuje, že dlouhodobě přibývají teplomilné druhy a ubývají druhy táhnoucí na velkou vzdálenost (tzv. dálkoví migranti) a druhy vázané na zemědělskou krajinu. Ukazuje se také, že druhy se liší ve své reakci na změnu klimatu zejména podle toho, zda a kam na zimu táhnou. Teplé zimy mají příznivý vliv na stálé ptačí druhy, jako je např. šoupálek krátkoprstý nebo hrdlička zahradní. Druhy, které táhnou jen na kratší vzdáleností, jako je např. stehlík obecný nebo skřivan lesní, profitují zase z teplejšího jarního období. Změny klimatických podmínek v letním období mohou být příznivé i pro některé ptáky ze skupiny dálkových migrantů, jako celek však tato skupina ptačích druhů vykazuje dlouhodobý pokles stavů.

Zajímavosti

Havran polní

Pozitivní vliv teplejšího počasí a vyšší produktivity prostředí se také netýká druhů adaptovaných na chladnější klimatické podmínky, mezi něž patří např. čečetka nebo linduška luční. Ian Burfield, koordinátor výzkumu v sekretariátu BirdLife International k tomu dodává: “Změna klimatu je pro mnohé druhy prospěšná. Výzkumy však ukazují, že v globálním měřítku bude více těch, kdo na změnu klimatu doplatí, než těch, kdo z ní budou profitovat.” Přetrvávajícím negativním faktorem je také intenzifikace zemědělství, která stále způsobuje úbytek ptáků z evropské krajiny.

Studii koordinovali vědci z Univerzity v Kodani (Center for Macroecology, Evolution and Climate) společně s pracovníky České společnosti ornitologické (ČSO), Evropské rady pro sčítání ptáků (European Bird Census Council, EBCC) a dalších výzkumných institucí. Poznatky v práci publikované vycházejí z obrovského souboru dat ze sčítání ptáků v 18 zemích Evropy. Tyto údaje se podařilo nashromáždit díky tisícům amatérských ornitologů, kteří se každoročně účastní hnízdního sčítání ptáků. Sčítání jsou organizována v jednotlivých zemích a jejich evropskou koordinaci zajišťuje Česká společnost ornitologická v rámci programu Pan-European Common Bird Monitoring Scheme (PECBMS). ČSO se též podílí na koordinaci dalšího významného projektu, druhého Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v Evropě (European Breeding Bird Atlas 2, EBBA2). Výstupem tohoto projektu budou mapy rozšíření všech cca 500 ptačích druhů hnízdících v Evropě, které budou zahrnovat údaje z více než 50 zemí. Ptáky v terénu mapuje v rámci tohoto projektu cca 50 tisíc převážně amatérských ornitologů.

Krmení ptačích mláďat

Oba tyto programy budou hlavním tématem mezinárodního semináře, který se bude konat od 2. do 5. listopadu v Mikulově. Na programu jednání bude řada více či méně technických odborných témat, od statistického zpracování dat ze sčítání a mapování ptáků přes jejich využití ve vědě a v ochraně přírody až po diskusi, jak zajistit rozvoj monitoring ptáků i v zemích z tohoto pohledu méně rozvinutých. Účastníci budou také jednat o novém trendu v ornitologii – sdílení a využívání dat a výskytu ptáků s pomocí internetu a mobilních aplikací. Všechny tyto iniciativy představují příklad občanské vědy (citizen science), tedy vědy, na níž se podílejí amatéři, lidé, kteří se ornitologii věnují jako koníčku a ve svém volném čase. Záštitu nad seminářem převzal Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace.