Desetitisíce gigantických hadů tyranizují Ameriku. Spásou mají být živé návnady

Pro svou mírnou povahu jsou krajty považovány za ideálního domácího mazlíčka, samozřejmě za předpokladu, že holdujete hadům a exotickým zvířatům obecně. Řadí se ke škrtičům, nemají tudíž žádný jed, a i když mohou člověka pokousat nebo v extrémních případech zadusit, většinou je zajímají jen menší zvířata. Jenže na Floridě se situace kolem krajt, konkrétně krajt barmských (známých také jako krajty tmavé), vymkla v průběhu 90. let minulého století z rukou, když majitelé krajt své miláčky neuhlídali a hadi se dostali do otevřené přírody.

Mohlo by vás zajímat: Gigantický had terorizuje Ameriku. Podívejte se, jak snadno zabije i aligátora

Narušený ekosystém

Tím krajty narušily tamní ekosystém a ochránci přírody od té doby tento problém řeší. Krajta totiž může poměrně značně vyrůst – neobvyklé nejsou délky kolem čtyř i pěti metrů a hmotnosti kolem 30 kilogramů – což se samozřejmě podepisuje na jídelníčku. Krajta barmská potřebuje přísun menších zvířat, která během útoku zadusí, následně v celku spolkne, stráví a natrávené zbytky rozloženého těla následně vyzvrátí. Problém tkví v tom, že potrava rychle mizí, v některých floridských národních parcích už podle kurátora oddělení savců v Severokarolínském muzeu přírodních věd Michaela Covea už v podstatě není žádná další potrava a situaci je nutné řešit.

Ale jak? Krajty jsou hadi, mohou se klidně na dlouhé hodiny schovat pod zem, jejich pohyb byste v členitém terénu možná ani nezaznamenali a systematické hubení stovek a tisíců přemnožených hadů je kvůli tomu zcela utopická představa. Jenže během nesouvisející studie, jak na menší savce dopadá chování člověka ve smyslu vyhazování jídla a nabourávání přirozených jídelníčků, si vědci uvědomili jednu krutou, ale pro přírodu prospěšnou záležitost. Pokud totiž budou sledovat menší savce, typicky vačice nebo mývaly, mají poměrně velkou šanci, že je vyhledá jedna z přemnožených krajt a zaútočí na ně.

Sledování kořisti

Právě to se totiž stalo v průběhu popisované studie, kterou vedl Michael Cove. V září roku 2022, přibližně půl roku po zahájení studie, v rámci které obdrželo mnoho vačic a mývalů v oblasti Key Largo obojek s GPS vysílačem pro snazší sledování, zahlásila jedna stanice na vačici úhyn sledovaného zvířete. Mohlo to být cokoliv – srážka s autem, útok nějakého domácího psa – ale protože se obojek začal po nějaké době znovu pohybovat, bylo vědcům jasné, že muselo jít o útok hada. Problém ovšem tkvěl v tom, že najít hada ve zmíněné oblasti Key Largo, která je v podstatě zkamenělým korálovým útesem, je velmi obtížné. Nakonec ale 3,5metrového hada našli, usmrtili a společně s obojkem zjistili, že v sobě samice krajty měla na 100 vajíček.

Najít za dané situace takový kus je pro ochránce přírody vrcholem jejich snažení, v průběhu popisované studie ale byly takové nálezy hned tři. Ve všech případech to byly samice s desítkami vaječných folikul, takže se podařilo i přes chmurnou smrt vačic a mývala zabránit dalšímu množení. Zaznívají sice otázky, nakolik je stopování kořisti hadů etické, ale Cove se brání tím, že kvůli GPS modulům nejsou zvířata více zranitelná a ze strany vědeckého týmu dochází jen k pozorování života malých savců. Jinak řečeno, zvířata by potenciálně padla za oběť krajtám tak jako tak, takže nečekaný výsledek je ve finále pozitivní. Otázkou ale samozřejmě zůstává, nakolik bude efektivní, protože likvidace několika samic nevyváží skutečnost, že krajt jsou na Floridě desetitisíce.

Zdroj: Phys